Slasti a strasti prvých 100 km

21. leden 2008 | 08.05 |
Páteční noc jsme začal usínat kolem půl druhé ráno v sobotu, ale přesto jsem nemohl dospat a v půl osmé jsem byl na nohou a vydal se do garáže zkoumat motorku. Mile mě překvapilo, jak jednoduše se dá sundavat sedačka, prozkoumal jsem, co mi předchozí majitel pod ní nechal (rádoby sadu nářadí) a co se zde nachází - tj. informace, kdy byl měněn naposledy olej, tuším že pojistková skříňka, expanzní nádobka na chladící kapalinu a baterie. Prostor jsem doplnil o novou moto-lékárničku a hadr, který se může kdykoli hodit.

Vyzkoušel jsem si sundavání a nandavání, jakožto i zamykání moto-kufru a pochopil jsem, že ačkoli na tom vlastně vůbec nic není, tak vzhledem k mé vrozené šikovnosti na to budu ještě dlouho vždy koukat jako husa na krmení v láhvi.

Pak jsem si nafotil pár snímků, jak moto stojí v garáži a pak už to prostě nešlo a musel jsem si ji nastartovat :) Chytla na první otočení a já se kochal líbivým hřmotem, který se dral z jejího laďéného a nevím proč předchozím majitel navíc vykuchaného výfuku..

Bohužel zdaleka né tolik se kochali sousedi, když jsem garáž otevřel a jen tak v pantoflích vyjel. Projel jsem třikrát tam a zpět uličku v místě, kde mám garáž, což obnáší 50 m nahoru, pak sto dolů a znovu a znovu... musel jsem samozřejmě vyzkoušet jak moto akceleruje při přeřazení na dvojku a taky brzdy, jak jdou nebo nejdou do smyku :) Obojím jsem byl mile překvapen, ale v tu chvíli byla již většina sousedů v oknech a prý jestli bych si s tím nemohl jít lítat jinam... tak jsem slušně odpověděl, že mohl, že už jedu do garáže :)

Moto jsem schoval, přesedl do auta a vyrazil za mojí Janičkou do pekárny na snídani. Pak jsem měl melouch s mojí sestrou a jejím snoubencem, kterým jsem převážel koberec z prodejny do jejich nového bytu. Na oběd jsme jeli s Jančou k ní domů a poté jsme vyrazili na moto spolu.

Janičku jsem donutil aby si pod tričko, které jako většina holek prostě nedokáže nosit v kalhotách, navlíkla můj nátělník, já si navlíkl pod kalhoty sexy spodky a pak vznikla tato fotka, u které jsme se dobře pobavili :-D. Natáhli jsme na sebe naše moto-bundy, helmy, já ještě k tomu svoje rukavice a kanady a vyrazili jsme... Ještě když si motorka, které jsme začali říkat "MODRÁ" podle figurky z Chobotniček, ačkoli se doteď přeme, jesli modrá nemá bliž k fialové (já tvrdím že je modrá, Janička že fialová), vesele bublala před barákem, tak mi Janča říká, že se děsně bojí a já jí odpovídám, že jsem taky nervózní... no to víte no, premiéry :)...

Nasedneme, první úkon, kterého se Jana tak bála, že nepřehodí nohu přes kufr, zvládá na výbornou a myslím, že se zcela určitě v duchu raduje a připisuje si sama sobě první plus :) Já jsem rád, že se zadařilo a že nemá důvod začít nadávat dřív, než se rozjdeme.

Bohužel tak jsem na tom nebyl já... rozjíždíme se z mírného kopečku a ve chvíli kdy pustím spojku, tak moto začne cukat a chcípne. Znovu nastartuji a sitauce se opakuje. Pak pochopím, že kvalt, který je až nahoře, není jednička, ale šestka a že na tu se fakt ani z kopečka evidentně rozjíždět nedá... Modrá, omlouvám se ti poprvé, ale bohužel né naposled. V duchu si nadávám do debilů a hovad a taky si tak trošku připadám. Následující rozjezd už je plynulý a zcela v pořádku... bohužel samotná jízda je vše jiné, než "hladká" a vyrovnaná.. Plyn je proti skunkům s obsahem 50, 125 a 250 neskuteně citlivý a Modrá se za ním žene s radostí sobě vlastní, takže jedeme tak trošku přískokem skok, protože přidávám a následně hned ubírám a tak hrajeme taky v jednom kuse naší novou, dozajista v budoucnu velmi (ne)oblíbenou hru, kdy do sebe narážíme helmami - kokosovanou :).

Při průjezdu první uličkou na nás mává známý a já si myslím, jak nás zdraví a že ukazuje, že jsme pořídili hezkou motorku a že nám to na ní sluší, ale cosi z jeho gestikulace se mi nezdá... jenže mám na tolik zaměstnaný mozek a ruce řízením, že na něj zlehka zatroubím (sakra, kde že je to tlačítko, jo, aha tady, už jsme sto metrů za ním :-) ) a hned zapomínám co že to ukazoval a pekelně se soustředím na plyn, řazení a jízdu samotnou. Ještě že mám s sebou ale Janču, která na mě skrze přilbu volá SVĚTLA, MÁŠ ZAPLÝ SVĚTLA? V první chvíli nechápu, co že jí to vůbec napadlo, ale samozřejmě že nemám :) ON NA TEBE UKAZOVAL, ŽE SI MÁŠ ZAPNOUT SVĚTLA... a od té chvíle již svítíme :)..

První dvě křižovotky a rozjezdy do kopce zvládáme bez problémů, třetí se zrcadlem, taky v pohodě, čtvrtá, z kopce, levotočivá, jedeme do ní asi 30... rovinka, za námi auto, které nás chce předjet... tak jakpak že to chodíš Modrá za tím plynem? Vytočím otáčky do 10ti tisíc na dvojku, v momentě mám na budíku něco kolem 80 km/h a auto mizí kdesi vzádu za námi... odbočujeme do leva na pumpu dotankovat nádrž, auto nás podjíždí a na řidiče, který si v tu chvíli určitě klepe na hlavu se pro jistotu ani nepodívám :).

Zastavuji u stojanu s N95, odemykám nádrž a při necelých deseti litrech mi pistole vycvakne, že je nádrž již plná. Dělá to bez padesátníku tři sta korun, tak ji nanacpávám až po víčko. Nádrž se snažím zamknout a ačkoli jsem si to trénoval už v garáži, tak se mi to nějak nedaří. Ach jo... ta moje šikovnost... asi se na to moc soustředím... na druhou stranu.. dělám již pár let na čerpacích stanicích a vím, že nejsem rozhodně jediný, kdo neumí zamykat nádrž na svém vozítku, ať už jde o auto nebo motorku. Po minutce se mi to povede a můžu jít zaplatit. Vrátím se k motorce, nasadím si helmu, natáhnu rukavice, Janča nasedne a snažím se nastartovat a ono nic... sakra... znovu, znovu a zase a zase a pořád nic. Připadám si jako totální hovado a motorku odtláčím o pár metrů dál ke kompresoru, abych nepřekážel u stojanu. Vytáhnu klíček a zkoumám ho a zjištuji, že je pěkně zohýbaný... a sakra, asi jsem ho ohnul, když jsem tak umělecky zamykal tu nádrž.. Snažím se ho trošku srovnat, nejprve v ruce, pak o obrubník, vracím ho do zámku řízení, moto jde zamknout, jdou rozsvítit kontrolky, ale víc doprava nejde a tlačítko na startování je mrtvé... už jsem rozhodlý, že budu do těch kopců co jsme sjeli na pumpu motorku tlačit zpátky ke garáži (asi 1 km a už při té představě ze mě teče pot...) Ani nevím, jak mě to napadlo, ale přepnul jsem jedno tlačítko na pravé straně řidítek, nechal svítit kontrolky na budících, zmáčkl startování a vrrrm... motorka běžela :) To jste měli vidět tu radost v mých očích, že jsem s ní nic neprovedl, že je klíček v pořádku a zámek zapalování také, že se prostě ten klíček víc doprava otočit nedá :-D... Janča vybouchne smíchy, mě se neskutečně uleví a vyrážíme...

Ručička palivoměru se krásně vyšivahla na více jak 3/4 a my směřujeme na tzv. nový most u nás v Děčíně a jede se do Březin. Ve viaduktu před mostem jsem byl nadšený z toho, jak krásně svítí budíky, (je rozhodnuto, že tento web dostane nové záhlaví :) ) na mostě jsem začal trošku tahat za plyn a testovat, jak na tom motorka je... dvojka, plnej kotel a na budíku 11t ot./min, dál už to nešlo, tak doufám, že je vše v pořádku, když se dál do červených čísel nedostanu, že nejsou podpálené "klapky v karbecu" nebo něco takového. Asi by to taky chtělo nechat moto seřidit, když podle záznamů byla na seřízení naposled při 1000 km... ale na to teď nějak nejsou peníze... a já jsem s výkonem tak jako tak maximálně spokojený :) Roztáhl jsem si to na 120 km/h a pak už jen tak lehtal šestku a vychutnával si, jak se auta plazí nejprve předemnou a pak mizí kdesi v zrcátkách do stracena. Za mostem se marně snažím dodržovat předepsanou padesátku a připadá mi, že jedu tak třicet a motor se chudák sotva otáči při nějakých 2500 ot/min. Tátu jsme bohužel doma nezastihli, tak jedeme za mým třináctiletým bráškou na Starém město a jdu se svézt s ním. Jaňule mu půjčuje helmu, která se mu ne a ne vlézt (podle něj) na hlavu, tak mu uštědřím dvě dobře mířené rány do helmy a už sedí jak má :) Upozorním ho, že se mě má pořádně držet a zatáhnu za plyn... okamžitě cítím, jak se mnou zrácí kontakt, tak zpomalým a říkám mu znovu "pořádně!"... chytí se mě a vyrážíme znovu na most... jedna, dva max, tři, čtyři, pět, šest... křižovatka u bývalé? Linety a z vedlejší mi tam bezohledně vjíždí favorit, který o mě nejspíš vůbec nevěděl... bzrdy, klakson, klička, FUCK OF zdviženým prstem na toho debila, za volantem a první krizovka za mnou.. už chápu, proč si mám na motorce myslet, že mě chtějí všichni zabít... ufff.. otáčíme se a jedeme zpět.. předjíždíme dvě tři auta a jsme zase na druhé straně města a vyrážíme zpět na Starák.. jedna, dva max (ten zvuk ve vysokých otáčkách prostě nemá chybu!) a pak... vzteky bych si vyškubal všechny svoje vlasy, jakej sem debil, spletl jsem si řazení a ostuda jako sviňa, místo trojky tam cvaknu zpátky jedničku.... spojku jsem naštěstí nepustil úplně, ale i přsto chudák můj motůrek... už už jsem myslel, že nás předběhne a opustí... ale fajnšmekři v Japonsku asi vědí, jak co postavit, páč přestože otáčkoměr měl zcela určitě tendenci přeletět svoji červenou část, rychle jsem přecvakal na trojku a odjel v klidu v dál... ufff... to by pro dnešek stačilo, ne? už tak si připadám jako vůl :-?... jedeme si něco přes 100 km/h, dojíždíme jakéhosi VW Transportéř či něco podobného, hodně rychle se k němu přibližujeme a ono to má na střeše majáčky.... hodně rychle spomalujeme a snažíme se tvářit nenápadně ve stylu já nic, já muzikant :)... prošlo to... :)

Brácha byl z cesty na motorce (i přes tu krizovku a přeřazení) nepopsatelně nadšený, ale já ho přesto rád vyměním zase zpátky za Janičku a odjíždíme na nákup do Kauflandu. Začíná mírně pršet... Janča jde nakupovat a já čekám u motorky. Během deseti minut se u mě staví dva starší pánové, co se mnou okukují motorku a jeden z nich se se mnou dává do řeči. Pak si ho odvádí nevrlá manželka :) S Jančou vychází z Kauflandu i moje mamča, která zde pracuje jako pokladní a říká mi, jak mi to u té motorky sluší a že je vidět jak mi radostí září oči, že mi to přeje :)... moto se jí líbí, neodolám a musím je ještě předvést jak bublá :)...

Pak vyrážíme s Janičkou za mojí sestrou a budoucím švagrem, okouknou motorku, Lucka je v jednu chvíli evidentně smutná z toho, že spolu na Modré nepojedeme v září Francii jak jsme původně plánovali... svezení jí slíbím na někdy příště, protože je celá od barvy, jak makají na svém novém bytě...

Potkáváme na silnici jiného motorkáře, který nás zdraví a Janča je z toho úplně unesená, že je to moc hezký, když se takhle mezi sebou zdraví(me) a mě napadá, že by tedy nemuselo být tak těžké ji dostat na nějaký ten moto-sraz. Jedeme na Kamenickou za jejím bratrem, ale nejsou doma, tak frčíme k Janče domů, ale ona se chce ještě projet, tak jedeme do UL do Globusu na naši oblíbenou housku se sekanou :)

I když na Modré jedeme o něco rychleji než jezdíme Pomerančem (což je moje čtvrtá škodovka), tak nám cesta připadá paradoxně delší, ale pro mě rozhodně zábavnější :) Jedeme si v klídku kolem 100 km/h a nechávám se předjíždět i pár autama, ačkoli jich pár předjedu i já... když se v jednu chvíli auta naštosují v koloně, protože to první odbočuje do prava a já je podjedu, dostávám od Janči symbolicky vynadáno :)... Je kolem 10´C a cestou mě začínají studit kolena, přestože mám pod džínama ještě spodky... asi by to chtělo opravdu nějaké ty kalhoty s chrániči, které když nic jiného, tak alespoň ty klouby schovají před profouknutím... v bundách je velice příjemně.. helmy.. ačkoli jsme nekoupili ty nejlevnější a připalatili si (o 800 za kus více proti těm "nejlevnějším") tak v rychlosti přesahující 100 km/h začínají pískat :) Ale Jaňule vyzkoušela, že když si zavřela vrchní sání vzduchu, tak byl klid... ale i tak při 120 - 130 km/h už to s člověkem dost cuká a nejede se příjemně.. ale to možná bude tím, že mám(e) naháče a né nějakou kapotáž... Do budoucna bych si chtěl vyzkoušet Kawu s plexi, zda by to pro mě mělo význam, si ho pořídit...

V Globusu si dáme housku, Jana si nevzala žádné rukavice a tak nemůže ani hýbat prstama.. blázínek můj jeden malinkej... jo, mimochodem, dostal jsem nařízeno, že sem musím napsat, že se dobře náklání :).. tak to sem píšu :-D... jo, vypadá to, že to bude moc fajn spolujezdec a jsem za to děsně rád... a to jsem v tuhle chvíli ještě netušil, jak moc budu rád, že ji dnes s sebou mám, jinak že by moto přišla k prvním šrámům... uff... Jen těch kruháčů se musíme oba (tři) přestat bát :-?

Cesta z UL probíhá v pokojném rytmu a celou dobu se držím za jedním autem, které jede svých necelých sto a i proto, že je dost mokro, tak ho nechci předjíždět, akčoli to dost svádělo, ale slíbil jsem Janče, že pojedu 90 a hlavně, nerad bych se, resp. nás vysekal... pamatuji si větu jednoho kluka z fóra "žijete proto, abyste jezdily, tak jezděte tak, abyste žily"...

Příjíždíme k Janče do vesnice, potkávám známého, přibrzdím, pozdravím a oroštuji to :) Njn, trošku machrovinky si neodpustím... Janča prská, že jsem jí slíbil, že budu na motorce jezdit slušně, tak se na ní s provinilým tónem "obracím" s tím, že motorka se přeci nekupuje proto, aby se jezdilo vzorně podle předpisů... No a poslední a největší ostuda dnešního dne byla tu... dojíždíme k jejich baráčku po nezpevněné cestě z kamenů a bahna, jedeme krokem, na jedničku... prohrábne a podklouzne mi zadní kolo, snažím se to ustát, ale 190 kg motorky a ještě Janča za mnou je fakt moc, neudržím ji a padáme na levou stranu... no padáme, díky tomu, že jsem pochopil zavčas co se děje a díky tomu, že jsem měl s sebou Janu, tak Modrá nespadla, ani jsme ji nepoložoli a udrželi ji pár cm nad zemí a pak společnými silami zvedli....

Děsí mě to, že sám bych ji z tohoto úhlu nezvedl a musel bych ji "položit" :(... asi budu muset začít hodně posilovat, když chci jezdit na takovémhle stroji... Společnými silami ji zvedáme, možná si nás ani sousedé nevšimli, možná se za okny dobře pobavili.. každopádně Modrou jsme postavili na stojánek a chtěl jsem ji nastartovat... a ono (zase) nic... dvakrát zmáčku tlačítko pro start, kontrolky svítí, vypínač, s kterým mám zkušenosti od minula je v té správné poloze, ale motorka neregauje... můj vyděšený výraz v tu cvhíli mluví za vše... nicméně nepropadám panice, protože se mi nezdá, že by motorka mohla zdechnout "jen" kvůli tomu, že se položí... pak jsem pochopil, že bez spojky se zařazenou rychlostí to asi startovat nebude, vyřadím na neutral a začnu startovat... moc se jí nechce... podruhý, potřetí.. zablafe a chcípne... říkám si, že to bude tím, že se přelil benzin a je tam, kde nemá být a není tam, kde být má... tak dám sytič na plno, znovu skusím starotvat, chvilku podržím tlačítko pro start a už blafe... vypínám sytič, otáčky klesnou na necelých 1000 ot/min, vezmu za plyn a hned vyletí tam, kam mají... vše je (asi) v pořádku... uff... prozkoumám možné šrámy a ničeho si nevšimnu, takže to dopadlo dobře :)...velice rád si du posodět do klídku a tepla ke kávičce... Máme najeto 90 km, a už mě malinko začínala dřevěnět prdel a pobolívat moje dlouhá zadá... njn, další věc, na kterou bude potřeba si zvykat :)...

Kolem šesté hodiny vyrážíme motorku uklidit do garáže a vychutnáváme si jízdu po tmě... chci najet tu dnešní stovku, tak se projíždíme ještě po městě a motorku uklízíme při lehce překročených 100 km na budíku a všichni včetně Modré si ulevujeme, že přesto přezevšechno se nic nestalo... kéž by to tak bylo vždycky...

Přehazujeme přes Modrou staré povlečení, aby se na ní tolik neprášilo, zamykáme garáž a přesedáme do Pomeranče, tj. jak už jsem psal naše Škoda 120 LPG... auto nám najednou přijde děsně tiché, byť je to škodovka, nesmírně pohodlné, byť má sedačky prosezené nad míru únosnou, ale taky neskutečně líné... ale je v něm teplo :) Njn, každá mince má dvě strany...

Večer mi od maminky přijde sms: Jeli jste hezky, já se za váma dívala. Moc ti to přeju...
a ještě jedna od Karla: Hodně štěstí na cestách bez nehod... a vždy šťastnej návrat
 

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (6x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Slasti a strasti prvých 100 km davidhavel 21. 01. 2008 - 11:51
RE: Slasti a strasti prvých 100 km kacenka* 21. 01. 2008 - 12:09
RE(2x): Slasti a strasti prvých 100 km davidhavel 22. 01. 2008 - 08:56
RE: Slasti a strasti prvých 100 km lucka - sestřička 21. 01. 2008 - 13:22
RE: Slasti a strasti prvých 100 km jana* 21. 01. 2008 - 15:00
RE(2x): Slasti a strasti prvých 100 km davidhavel 22. 01. 2008 - 08:57
RE: Slasti a strasti prvých 100 km vojtahavel 21. 01. 2008 - 15:24
RE(2x): Slasti a strasti prvých 100 km davidhavel 22. 01. 2008 - 08:59
RE: Slasti a strasti prvých 100 km vojtahavel 21. 01. 2008 - 15:25
RE(2x): Slasti a strasti prvých 100 km davidhavel 22. 01. 2008 - 08:59
RE: Slasti a strasti prvých 100 km luke100 21. 01. 2008 - 16:11
RE(2x): Slasti a strasti prvých 100 km davidhavel 22. 01. 2008 - 09:00
RE: Slasti a strasti prvých 100 km kenedz 21. 04. 2008 - 17:49
RE(2x): Slasti a strasti prvých 100 km davidhavel 21. 04. 2008 - 17:53
RE: Slasti a strasti prvých 100 km cestovatelka* 17. 03. 2009 - 18:55
RE(2x): Slasti a strasti prvých 100 km davidhavel 17. 03. 2009 - 19:22
RE: Slasti a strasti prvých 100 km core 03. 05. 2012 - 16:36
RE(2x): Slasti a strasti prvých 100 km davidhavel 04. 05. 2012 - 09:21
RE: Slasti a strasti prvých 100 km vojtahavel 31. 05. 2012 - 12:25