Minulou sobotu jsme se s Jančou vypravili opět na jeden z d/... - do pivovaru ve Velkém Březně - tj. nedaleko Ústí nad Labem
Počasí nám moc nepřálo, bylo pod mrakem, občas začínalo krápat a navíc jsme byli odkázáni na vlakové spoje. Sotva Janča přijela z práce, dali jsme si oběd a odcházeli znovu na vlak. Přestup v Děčíně znamenal půlhodinové čekání a pak už se "frčelo" motoráčkem do naší cílové stanice. Tam jsme dorazili v půl jedné, ač exkurze začínala jako každou sobotu v půl třetí... och!... "zlaté časy", kdy jsme měli auto. Další vlakem bysme to na půl třetí již nestihli :(.
Dvě hodiny trávíme procházkou po parku u zámku Velké Březno, omrknutím dvou svateb, které se zde po sobě zrovna konaly a Janča vyslovuje přání, že by se ráda také zde vdávala, protože Děčínský zámek nemá tak hezkou obřadní místnost, o magistrátu nemluvě, a na dříve plánovaném Střekově by nám přeci mohlo pršet... nu, dobrá... jdeme na Březňáka :)
Nejprve se ale ještě projdeme k Labi, pozdravíme se stylově (AHÓOOJ!) s několika vodáky, omrkneme řopík a kachny na potoce, zahrajeme se na hříbky schované pod deštníkem uprostřed luční cesty ve cvhíli, kdy začne přeci jen pršet a prohraju slovní fotbal na poslední dvě písmena. Poté se přesouváme zpět k hlavní silnici ke stánku s pivem, kde svlažuji své hrdlo a Janča líže zmrzlinu. Spoločnost nám dělají místní osůbky... :)
Ve chvíli kdy diskutujeme, zda na prohlídku přijde krom nás ještě někdo další jsme již na cestě k vrátnici pivovaru, kde prohlídka začíná, abysme se ujistili, že tomu tak opravdu bude. Jak už to tak bývá, vrátná a uklízečka vědí vždy vše a nejlíp a tak nás posílá zpět na zámek zjistit si, zda průvodce opravdu dorazí :). Ze zámku jsme mírně arogantním tatínkem či jiným svatebčanem vykázání, ač jsme se opravdu snažili coby baťůžkáři nevměšovat...
Vracíme se k pivovaru, kde již čeká další pár a přijíždí skupinka cyklistů. Nakonec se naší téměř dvacetičlenné skupiny ujímá místo nějakého pána mladá slečna, zřejmě zaměstnankyně pivovaru.
Prohlídka začíná...
Dozvídáme se o historii pivovarnictví, pivovaru samotného a o teoretické výrobě pivě. Po teorii přecházíme rovnou do praxe = procházíme jednotlivými odděleními provozu.
První na řadě je sladovna...
Slad dostáváme sice ochutnat, avšak sladovna je prázdná... Pivovar Velké Březno spadá pod skupinu Drinks Union a tu/..., který rozhodl, že se slad bude dovážet, jelikož to vyjde ekonomičtějí...
Po sladovně následuje varna - vaření sladu
- čtyři veliké (21tis litrů) měděné kotle, nazývané "pánve", v kterých se odehrává další nedílná součást pivovarnické alchimie...
Z varny se přesouváme do spilky. Kvasinky jsou cítit ve vzduchu opravdu znatelně a i nepivařům je jasné, co cítí, když si pijáci "říhnou" :-D..
Ve spilce dochází ke kvašení, kdy za pomocí dovážených kvasnic z nedalekého Ústí po dobu 7-12 dní vzniká v chlazených kádích mladé pivo.
Následují sklepy. Ve sklepích je 94 ks 190 hl "tanků", v kterých mladé pivo při teplotě 2´C dozrává 21 - 50 dní, podle toho, jak má být ve výsledku silné.
Zajímavostí je, že po vytočení piva z "tanku" zaměstnanec pivovaru musí vlézt dovnitř otvorem né větším než sedadlo židle a perfektně tank vymýt... nic pro silné lidi s citlivým nosem a klaoustrofobiky...
Prohlídka má pokračovat stáčírnou, avšak slečně průvodkyni se buď nechtělo pro klíče a nebo kdo ví co jiného, zkrátka stáčírnu jsme neviděli... :(
Prohlídka končí stylově - v hospůdce v areálu pivovaru, kde se teprve platí vstupné a ke každé vstupence (kterou je pohled se známkami pivovaru) dostanete navíc malé pivo :)
Nezbývá než popřát pivovaru i pod křídly Hainekenu, aby si udržel svoji prosperitu, tradici a výslednou kvalitu, a Na zdraví!
Po prohlídce trávíme další hodinu a půl na místním nádraží, než nám jede spoj domů. Prolezu si tak alespoň pár starých železnčních vagónů určených k rekonstrukci pro Zubrnické muzeumželeznice. V Děčíně si zajdeme na pizzu a dalším vlakeme jedeme do Vilsnic, odkud nás čeká ještě půlhodinová procházka domů... uff :)
Hodnotím za 1- za tu stáčírnu...
Krom odkazů v článku by vás mohlo zajímat: