Jedlová

25. únor 2008 | 16.57 |
Na tuto neděli (24. 2. 2008) slibovali meteorologové jasno a teploty kolem 15ti stupňů celsia... Nepamatuji si takové teplo v únoru, ale jsem za něj velice rád... co na to příroda je věc druhá... napadá mě jedna pranostika, kde se říká "Únor bílý, pole sílý"... takže letos asi umřeme hlady...

Ráno nemůžu dospat a marně se snažím probudit Janičku v půl sedmé s tím, že už je světlo... její nechápavý pohled při letmém shlédnutí nášeho radiobudíku spolu s vyslovenou prosbou "alespoň do osmi" u mne našel pochopení a neodporoval jsem. Místo toho jsem se kochal pohledem na vycházející slunce a teploměr, který poslušně poskakovalz výchozích 2´C ke slíbené metě... a abych se náhodou nenudil, umyl jsem nádobí a pak si zahrál další (předposlední) misi z Warcrafta III.

V půl deváté Janča vsátává vyspinkaná do růžova, dáváme si k snídani oběd, který připravila včera večer - naše milované špagety - a Janča pak vyráží na kole, na kterém za mnou včera přijela, domů a já autem do garáže pro motorku.

Nejprve jsem si nafotil Modrou s její novou RZ (registrační značkou - dříve sPZ) a hlavně s padáky, abych fotky pak mohl použít do příslušného článku. Následně ji vytáhl před garáž a namazal řetěz silikonovým olejem, čímž se mi povedlo zaneřádit i ráfek zadního kola :(... a ta mastnota se odstraňuje fakt nelehko...

Vyrazil jsem pro Janču domů a pak jsme vyjeli do Jiřetína pod Jedlovou, což byl výchozí bod pro náš výlet na rozhlednu na Jedlové.

Jak mnozí z Vás vědí, jsme ze sousedících vesniček nedaleko Děčína, takže naše cesta nabrala zprvu směr Děčín - Česká Kamenice - Chřibská - Jiřetín. Do Kamenice je silnice nádherná, pak se za odbočkou na Mlýny její kvalita zhoršuje.

.. Krajina, kterou projíždíte je hezká, klidná, odevšad na Vás vane kromě mírného předjarního větříku (po)zimní pohoda.. ani řidiči VW Passat s německou RZ nevadí, že jedete místo povolených 90ti 70 a nemá Vás za potřebí předjet, dokud neodobíčíte ze silnice dřív než on, protože se chcete protáhnout a zjistit, jestli určitě jedete správně, abyste nezbloudily jako když jsme si my vyrazily na Ještěd.
Jinak tomu ovšem je, když jedou za Vámi čeští řidiči, kteří nelení Vás předjet v obci, do pravotočivé zatáčky s plnou čarou uprostřed a zároveň ještě do mírného kopečka... přehlednost nulová, na tachometru mám místo povolených 50 km/h 65 a oni Vás prostě musí předjet... asi aby je hřál pocit, že to nandali motorce... Mě vůbec nevadí, že jsem byl předjet autem, ne na takovéto cestě a na výletě (i když né vždy si to taky líbit nechám) ale vadí mi, že jsem předjížděn v takovýchto místech a že když by z protisměru něco vyjelo, tak strhnou volant vpravo a... jací jsme byli...

Jiřetín pod Jedlovu je malebná vesnička s ještě vstřícenějšími obyvateli, jak jsme se mohly přesvědčit ve chvíli, kdy jsme zjistily (po zeptání se místního důchodce na vycházce), že na rozhlednu vede cesta pro auta jen se zlváštním povolením a že odchytné parkoviště pro turisty je mimo sezónu nehlídané a téměř prázdné...

Ve chvíli kdy jsme téměř rozhodlí otočit se a vrátit se z projížďky nikoli z uskutečněného výletu s poraženeckou náladou, při záměrném bloudění místními uličkami, potkáváme babičku odcházející ke svému domku od sousedů... zastavíme vedle ní a lišácky se jí zeptám, jestli neví o možnosti, kam si schovat motorku, abysme mohly uskutečnit výšlap na rozhlednu... Babča po sotva postřehnutelném zaváhání nabízí svoji za brankou uzavřenou příjezdovou cestu k nevyužívané garáži, která stojí hned pod domkem. Naneštěstí cesta je nezpevněná a 200 kg Modrá na ní odmítá stát, ať se snažím sebevíc... Babča zaštrachá v zástěře a vytáhne klíček od druhého domku, který má cestičku zpevněnou a tam Modrou necháváme :)...

Je nám jasné, že nás čeká poměrně náročný výšlap, ale... díky tomu, že nám byla odepřena možnost vyjet až pod rozhlednu, zabloudíme k místní "Křížové cestě" z které pokračujeme dál směr rozhledna tyčící se nad námi... No, tyčící se... resp. krčící se mezi dvěma přenašeči nejrůznějších signálů...

Jenže co čert nechtěl... jedna turistická značka je na stromě nakreselena tak fikaně, že si můžete vybrat, kam máte dále směřovat... vybral jsem... blbě :-D

Takže až půjdete po zelené, tak cestou rovnou k místnímu "penzionu", nikoli doprava dolů k chatám, ať nedopadnete jako my...

Místo turistických cest se šplháme téměř po skalách, přes popadané a vyvárcené stromy, kusy ledu o velikosti několika desítek čtverečních metrů, "bukvicová pole" svědčící o častých návštěvách mísních divokých prasat..

No, daly jsme si pořádně do těla a když jsme vylezly po více než půlhodině na jakési rádoby-cestě pod vrcholem, jediné co bylo vidět, byly ony stožáry a rozledna se před námi objevila až když jsme na ní měly téměř nalepený nos, což byl jeden z důvodů mého prvotního zklamání...

Osvěžily jsme se v místní restauraci (která je značená jako turistický cíl! Nikoli rozledna!), potěšili nás točenou Kofolou, zakoupily jsme si další turistickou známku do sbírky, Janča si vybrala ještě dřevěný! pohled s vyobrazenou rozhlednou, zaplatily jsme vstupné na rozlednu a začaly stoupat...

Následuje moje další zklamání, když vidím jak je rozhledna zvlhlá, což rozhodně nevypadá hezky a uchycení masivních dřevěných schodů do pár let sežere plíseň. vrchní železné točité schody jsou již z části natolik rozežrány rzí, že na ně Janča odmítá vstoupit a vrací se zpět dolů...

Každopádně výhled z vrcholu nemá chybu, viděl jsem i onen výše zmiňovaný Ještěd, který jsme navštívily před 14ti dny :-). Jako mírně iritizující se mi jevil fakt, že Jana ho viděla zespodu také a to ještě bez dalekohledu :-D...

Suma sumárum nesnadno přístupná rozhledna (i když půjdete po správné cestě, kterou jsme cestou zpět objevily také, tj. po cestě značené "sjezdovka") vypadající z dálky, podle nás, jako dort stojí za návštěvu :)

Hodnotím: 2-

Cestou domů se stavujeme v Janiččině velice oblíbených Mlýnech, (což je sousední vesnička velice známých Kytlic) kam jezdí(vá)-me občas k její teťě na chalupu, tentokráte jen do místní hospůdky na pokec s hostinskými a něco dobrého k zakousnutí a pak už frčíme domů. Frčíme místy s větrem o závod, z čehož mám já ten den asi největší radost, narozdíl od Jany :-?

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.5 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Jedlová petr* 25. 02. 2008 - 19:50
RE(2x): Jedlová davidhavel 25. 02. 2008 - 20:31
RE: Jedlová vojtahavel 26. 02. 2008 - 13:38