Probudil jsem se do pohádky

20. březen 2008 | 06.04 |
Děčín - Malšovice

Líně otvírám oči a s potěšením a zároveň znechucením zjišťuji, že je pět hodin ráno a že mám tak ještě půl hodiny do zazvonění budíku... půl šesté... pousouvám budík o pět minut a jen letmým pohledem zaregistruji, jak je sněhem zasypané moje střešní okno, na což je člověk za posledních pár dní zvyklý a venku pak nic...

05:35 nejvyšší čas vylézt z postele... dávám Janče pusu a oblékám se v kuchyni, abych ji co nejméně rušil.. podle svého zvyku otevírám okno (také střešní) a...
Prvni jarni den
nestačím se divit :) Vždyť dnes začíná astronomické jaro! :-D

Ačkoli již patřím mezi vyznavače jedné stopy (motocyklové), tak tohle mě opravdu nadchlo! Venku, rozuměj nejen na střeše domu, leží přes 10 cm čerstvého sněhu :) Všude je tak krásně bílo! Musím si přiznat, že si vlastně přeji, navzdory tomu, že je 20. března, a tudíž je dveřmi již skutečné (kalendářní) jaro, aby sníh alespoň přes víkend vydržel a my tak mohli s Jančou vyrazit na Sněžník, což se nám za celou zimu nezimu co letos byla nepodařilo... bohužel teploměr mě nenechává dlouho snít, protože ukazuje pouhý 1 stupeň pod bodem mrazu...


Čas vyrazit do práce... deset minut chůze pěšky... začíná znovu chumelit a jak! Vločky jako pětikoruny se sypou z roztrhaných peřin těch nahoře, asi dělají jarní úklid :)... Zprvu s chutí se bořím do prvních "závějí" sněhu v mých semišových polobotkách, zimní boty již léta nemaje... klouže to jako čert... notebook hozený přes rameno a už už si v hlavě přehrávám znovu tu obvyklou myšlenku, jak se musím snažit spadnout vpravo, když noťas nosím na levém boku... vychutnávám si to ticho všude kolem... ještě včera mírně rozkvetlá třešeň! je zasypaná jako jedlička děda Mrazíka a jen sem tam pípne ptáček zpěváček :)

Do práce přicházím pozdě, 06:03.. naštěstí to nemá komu vadit... oklepávám ze sebe sníh, nejvíc je na mé čepici, i když jsem tu svoji nesl poctivě v batohu, jde totiž o čepici kterou mi vytvořila sněhová vánice na hlavě, aniž by se mě zeptala zda smí... z mírně promočených semišek, které letí do kouta se přezouvám do svých roztrhaných adidasek, za které mi táta kdysi vynadal, když jsem za ně dal Kč 1800,--. Zapínám jediné topení, které ve své kanceláři mám - elektrický přímotop, kontroluji možné průsaky brašny mého notebooku, zapínám pracovní desktop, kontroluji novou poštu v Outlooku, spouštím Mozillu, přihlašuji se na www.pise.cz a píši tyto řádky, zatímco venku přestává sněžit, vykukuje z pod mraků sluníčko a je jen otázkou času, kdy začne ze střech stékat voda...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Probudil jsem se do pohádky vojtahavel 20. 03. 2008 - 08:43
RE: Probudil jsem se do pohádky tauchy 20. 03. 2008 - 14:33
RE(2x): Probudil jsem se do pohádky davidhavel 21. 03. 2008 - 06:15
RE(3x): Probudil jsem se do pohádky vojtahavel 21. 03. 2008 - 09:44
RE(4x): Probudil jsem se do pohádky davidhavel 21. 03. 2008 - 09:48
RE: Probudil jsem se do pohádky davidhavel 21. 03. 2008 - 08:43