Jaroměřice, Třebíč, Náměšť, Dukovany

24. srpen 2009 | 17.00 |

 Je tu další den dovolené a ráno se Karlovi asi i kvůli nevalnému počasí vůbec nikam nechce. Vojta s mámou se tak rádi přidávají k nám a vyrážíme za pěmětihodnostmi do nedalekých Jaroměřic nad Rokytnou, Třebíče a Náměšti. Poslední bod na naší trase je jaderka v Dukovanech.


Navigace nás vodí opět cestou necestou a ačkoli nám cestu proti té notoricky známé ze začátku zkracuje, nakonec se nás snaží Bůh ví proč dovést k cíli oklikou, takže navigování ignoruji. 

01 Jaroměřice
V Jaroměřicích je problém na náměstí zaparkovat ačkoli je všední den dopoledne. Zámek, tak malebný zvenku, který jsem několikrát zahlédl při mých nesčetných cestách na Moravu bude konečně dobyt :). Škoda, že prohlídka je jako již na většině zámků rozdělana do více okruhů :(. Dobu, než začne ta naše si krátíme v zámeckém parku, který považuji za moc hezký, ale Dobříš je Dobříš :). Nicméně tady získávají malé bezvýznamné plus divoké kachny :).

Opět máme štěstí na netipickou průvodkyni, která čím víc mluví, tím více se zadrhává a používá citoslovce "ehmmmmm"... asi se zahřívala, vedro nám bylo všem. Dozvídáme se, že zámek v Jaroměřicích je jedním z největších barokních komplexů v Evropě a v první polovině 18. st. byl kulturním centrem Čech. Perličkou z prohlíkdy zámku, při které jsme měli až pubertální výbuch smíchu, byl obraz jedné šlechtičny v jídelně zámku, o které Janča trefně prohlásila, že vypadá jako Luis de Fune :-D. Já osobně mít tento obraz na očích, moc bych toho nesnědl :-). Dále mi utkvěl v hlavě nádherný

zamek-jaromerice.cz/Trasa-A.html">Sál předků, v kterém prohlídka začíná, lázně a spousta hudebních nástorojů. Jak se dozvídáme, tak zde, stejně jako v Náměšti, kam dnes také pojedeme, měl hradní pán podmínku, že veškeré služebnictvo musí umět hrát na nějaký hudební nástroj. Šlechtická rodina byla natolik hudebně zaměřena, že si dokonce s sebou na cesty brali přenosné "harmonium" což není nic jiného než zmenšenina klavíru.


02 TřebíčZ Jaroměřic vyrážíme do Třebíče. Mimochodem, znáte tři nejkrásnější místa světa? Já zatím jen jedno z nich.. a která to jsou? Miami beach (čti "bíč"), Long beach a .... no ano, Třebíč! :-D

To byl trošku vtip, Třebíč je město sice zajímavé, (však jak by ne, narodila se tu moje maminka i já :) ), ale rozhodně bych ho nenazval nejkrásnějším. V plánu máme navštívit místní barokní zámek přebudovaný z gotického kláštera, z kterého se vyklubala románsko-gotická Basilika sv. Prokopa k zámku patřící. V zámku samotném je zřízeno muzeum tématicky zaměřené na dýmky, které jsme si odpustili, ale románsko-gotická basilika z první poloviny 13. st. nás nadchla! Zevnitř je snad ještě větší než z venku, nepůvodní vytrážová okna jsou prostě nádherná, škoda jen, že varhany člověk hrát neslyšel. Zato jsme se dostali do podzemní krypty, v které už nejsou rakve mnichů, ale naštěstí ani pivovarnický sklad, který zde byl za komunismu. 

Po této prohlídce jsme místo z dálky viditelné dominanty města, věže s údajně největším hodinovým ciferníkem v Evropě, zamířili přes cukrárnu, v které měli plněné oříškové kornouty, tolik oblíbené mojí mamčou již z dob jejího učení, do Židovského města. V úzkých, spletitých uličkách s podchody jsem si připadal jako ve Foglarových stínidlech. Při procházce se z informačních tabulí mimo jiné dozvídáme, že Třebíčské ghetto představuje vůbec nejzachovalejší židovskou čtvrť nejen v ČR, ale v celé Evropě. Pozn. autora: "jak tak koukám, tak Třebíč má samá nej :)" Shlédli jsme bývalou Źidovskou nemocnci později přebudovanou na bytový dům - v dezolátním stavu, obecní a růžový renesanční dům a stylově procházku zakončili na 11772 m2 rozléhlém židovském hřbitově založeném již v první polovině 17. století.
04 cukrárna

Z Třebíče frčíme dál do již avizovaná Náměšti. Náměšť nad Oslavou - místo, které znám jen z vyprávění mých někdejších "spolubojovníků". Ač letiště AČR jsme nezahlédli, vojenské vrtulníky nad městem ano. 

07 Náměšť
Renesanční zámek v Náměšti nám přišel jak svým vzhledem a uspořádáním, tak "bohatostí" expozice jako kombinace Děčínského zámku a hradu Houska u Máchova jezera. Bohužel při naší návštěvě procházel zámek v Náměšti zrovna rekonstrukcí střechy a tak jsme nemohli vidět jeho vnitřní exteriér (zajímavé spojení) a navíc byl častečně obložen lešením. Nicméně odměnou nám byla kompletní prohlídka interiéru za cenu jedné prohlídkové trasy. 
Expozice samotná nebyla pro mne nijak zajímavá, až na pár výjimek, kterými byl kuřácký (nebo lovecký?) salónek, pracovna našeho druhého prezidenta Dr. Edwarda Beneše a rozsáhlá knihovna zámku s nádhernou výmalbou a údajně vynikající akustikou - možno vyzkoušet na klavíru, což nikdo z naši skupiny neuměl nebo nechtěl. Zbytek expozice tvoří nástěnné koberce a nasvícené "křišťálovými" benátskými? lustry, které mne neoslovily a netypická výstava toaletních potřeb a sanitární techniky. Část zámku je stejně tak, jako celý park, prostorami pro moderní umění kovářů, kterému nerozumím a přišlo mi až rušivé.

08 Dukovany
Dost bylo kultury - hurá za technikou... vyrážíme k zdálky již viditelným věžím jaderné elektrárny Dukovany a dohadujeme se, kolik že to má naše starší jaderka věží. Mamča tvrdí, že 4, já že pět, Janča osm, Vojta zarytě mlčí. Správná odpověd zní opravdu osm. Elektrárna je tak dvakrát tak velká, jako Temelín, který jsme navštívili s Jančou na jaře.

Původní plán byl cestou domů navštívit ještě pivovar filmových Postřižin, avšak už toho bylo na náš všechny až dost a tak frčíme zpět do Šafova za Karlem, který se nám za celý den neozval. 

Karla nacházíme znuděného v hospodě, dáme si s ním jedno a jdeme domů na gulášek, který nám připravil. Jako obvykle je vynikající! Po obědo-večeři se vracíme do hospůdky a do půl deváté tam hrajeme karty...
09 karty
PS: doporučuji proklikávat odkazy, vypoví více, než námi pořízené fotky a tisíc slov...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší