Šluknovským výběžkem aneb křížem krážem ČS Schweiz

11. září 2009 | 17.08 |

01 Chata Luž V neděli 6. 9. 2009 nebylo již sice letní počasí, ale na druhou stranu bylo to pravé cestovatelské. Teplota lehce přes 20´C a mírně pod mrakem lákala k odpolední projížďce. Konkrétní cíl nebyl v plánu a tak jsem vybral trasu podle chybějících čísel do série TZ.


Z Děčína směrem na Rumburk je k mému překvapení již od jara rozkopaná a vyfrézovaná silnice se spoustou semaforů. Průměrná rychlost se tak za Českou Kamenicí pohybuje kolem úchvatných 35 km/h. Šílená nuda.

Náš první cíl je horská chata Luž (TZ č. 184) nacházející se pár set metrů od stejnojmené nejvyšší hory Lužických hor, která je z jedné strany Česká a z druhé Německá - (nebo Polská?). 

Navigace nás stáčí od nedalekého Rumburku Německou stranou zpátky k turistickému Česko-Německému přechodu, kde ztrácí orientaci a prohlašuje že "ze zadaného místa nevedou do cílového bodu žádné cesty". To potěší, chytrá holka...  

Jsme v GroSschönau u Hubertusbaude a náš cíl je odsud vzádlený "pouhý" 1 km. Decentní odchylka souřadnic... Zákaz vjezdu skrz hraniční kameny protínající nejen republiky, ale i chráněnou krajinnou oblast, nikde. Naopak zákaz stání a třicítková zóna mi pomáhá v rozhodnutí hranicí projet a k Luži dorazit. To jsem ale ještě netušil, co mně čeká... nicméně řídím se jedním z motorkářských hesel "kde je vůle, je i cesta" a jedu dál...

Lesní cesta překonávající na jednom kilometru sice pouhých 77 výškových metrů je ale tak hrozná, že i z horských kol lidé slézali, samý velký šutr, vodní strouha, kořen.

.. trpím já, zatímco popojíždím rychlostí šneka s nohama na zemi, trpí spojka Modré, která je permanentně v záběru, zadní guma bez středového vzorku prokluzuje, trpí Janča, která musí po vlastních, trpí s námi i cyklisté, kteří mě mají za blázna... no děs běs. 


Ve chvíli, kdy to chci skoro vzdát vidím první domky a mezi nimi krásnou asfaltku... Důvod, proč nás sem navigace nedovedla přes Horní Světlou mi opravdu uniká. 

Horská chata Luž je stylově zařízena jako myslivna a nabízí i rozsáhlé venkovní posezení. Obsluha je zde příjemná a to i navzdory tomu, že si říkám o turistickou známku ve chvíli, kdy obědvá. V zimním období je zde evidetně provozován lyžařský vlek. Nám postačí omrknout pár panoramat okolních "kopečků" a jedeme dál po velice solidní asfaltce skrz zmiňovanou Horní Světlou.
02 Pohled od Luže


Naší další zastávkou je nedaleká rekreační chata "Na fakultě" v Kyjově (TZ. č. 186 ), ale prvně se ještě stavujeme ve stylové "Staré hospodě" v Doubici, která mě zaujala vojenskou technikou zaparkovanou před ní a následně nás oba naprosto uchvátila téměř stovkou dřevěných soch sloužících nejen pro obdiv a zábavu, ale i vyprávějících známé pohádky např. O Ferdovi nebo o Sněhurce.
03 Stará hospoda
Technickou vymožeností, která mne nakonec okouzlila nejvíce byl gril na selátko v útrobách parní mašiny :). 

Chata "Na Fakultě" v Kyjově vypadá zvenčí naprosto hrozně a tak plánovanou svačinku hodlám zredukovat maximálně na kávu.. avšak cedule "dnes zavřeno" řeší téměř vše. Máme ale opět štěstí na milou obsluhu, která nám TZ prodá i přesto, že mají zavřeno a zrovna vykládají zásoby z auta. Toto místo si svoji TZ zasloužilo díky tomu, že se jedná o turistickou křižovatku Českého Švýcarska s nedalekým "turistickým mostem, Jeskyní víl a Kyjovským hrádkem". Jelikož jsme zde ale na moto, je toulání zapovězeno a do seznamu TZ připisujeme "příště autem".
05 Na Fakultě


Velice podobně dopadáme u rozhledny na Vlčí hoře (TZ. č. 185) kde se sice po chvíli váhání nenechám odradit zákazem vjezdu mimo dopravní obsluhu, ale ve cvhíli, kdy se asfalt mění na lesní cestu odmítám další enduro vložku a TZ tak nezískáváme. Namísto toho přibývá do seznamu další poznámka "autem".
06 Vlčí hora

Z Vlčí hory pokračujeme do Mikulášovic, historického města s kostelem sv. Mikuláše z roku 1694. Kostel je nicméně uzavřený (stejně jako nedaleké infocentrum) a více památek město ani podle webu nenabízí. Myslím si, že takováto místa by mít TZ neměla... když už, tak možná přímo onen kostel, ale město? Malebné mi nepřišlo a historie tu na vás dýchne tak akorát z rozbořených, neobydlených domů, které pamatují divoký odsun jak Čechů tak i Němců. 
Zkrátka, opět jsme v divokém pohraničí, jen na druhé straně republiky.

07 Mikulášovice
Mikulášovice jsou nicméně výchozím bodem pro výpravu na rozhlednu "Tanečnice" - dříve nazývanou Bismarckovu věž. Jak jinak, i sem vede hrozná asfaltka, ale pokračuje o to lepší lesní cestou - opět máme štěstí -  bez zákazu vjezdu. 
08 Tanečnice

Tanečnice je nádherná rozhledna z roku 1904. Až nahoru vedou betonové, plné schody a daleký výhled do všech stran je jeden z nejlepších, jaký jsem kdy spatřil. Vstupné jsme neplatili, hospoda zrovna (v 17h) zavírala a TZ (č. 945) neměli :(. Překvapivé pro mne bylo, že jsme zde nepotkali ani jednoho turistu. Asi to bude tím, že je již "po sezóně" a navíc jak říkala Janča, "je skoro večer".

Z Tanečnice pokračujeme dále, resp. se již vracíme do Dolní Poustevny

Dolní Poustevna - (TZ č. 1222)  Město toho opravdu moc nenabídne. Krom vědomí toho, že se nacházíte v nejsevernějším koutěi ČR jsou zde pouze Vietnamští obchodníci s jejich kýčovitými cetkami a hraniční přechoddo Německa - Sebnitz.

Saským Švýcarskem, plným krásných výhledů již ze silnice, se vracíme skrz Waltersdorf a míjíme tak např. horu Bastei, která je naprosto úchvatná a proto ji připisujeme na náš seznam zahraničních cílů hned vedle Köngisteinu a rozhledny v Bad Schandau. Bad Schandau je vůběc městečko, které se mi velice líbí a doufám, že sem příští rok vyrazíme lodí, kterou právě dnes v Děčíně křtí a má jezdit tuto trasu.

Zbývá už jen Shmilka, Hřensko, Děčín a jsme zpět v garáži... nejeto příjemných 180 km.  
Šluknovsko

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší