6. květen 2008 | 16.04 |
Chcete si článek přečíst?
Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Jak vypnout blokování reklamy?
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
První Máj... dopoledne si spokojeně lenoším v posteli u TV a vychutnávám si volno již po pouhých třech dnech v zaměstnání :). Odpoledne vyrážíme s Jančou do města, kde se koná prvomájová pouť, při jejíž příležitosti má Děčín navštívit i předseda naší opoziční strany p. Paroubek. Né, že bysme na něj byli nějak zvědaví, co bude mít za projev se dá lehce předpokládat, protože opoziční strana to má vždy jednodušší jak ta vládnoucí, ale zajímalo nás, co město připravilo za "pouť" a také jsme zde měli sraz s mým bratrem, který dnes slaví 14 let.

Akce se oficielně konala od půl 11, kdy začala hrát živá hudba. My dorazili v půl druhé a i přesto, že jsme si od "poutě" nic neslibovali, byli jsme zklamáni. Po setkání s brašulí jsme mu předali symbolické dárky a šli se projít po nábřeží, kde se ona akce konala... prošli jsme kolem třech hasičských a jednoho záchranářského vozu, kolem skákacího hradu a atrakce "krocení býka" k místu, kde děti předškolního věku soutěžily v házení kroužků na tyčky... následně pouť v tomto směru končila a dav lidí jdoucích před námi se vracel zpět po náspu, na kterém byl stánek s perníkovými srdci, další s balónky, následovaný takovou klasikou jakou jsou "studené párky a teplé pivo" a cukrářský a zmrzlinářský vůz. Nic víc, nic míň... Ačkoli možná opomíjím stánek s cetkami všeho druhu...
Vím, že uspořádání jakékoli akce pro veřejnost není jednoduchá záležitost, ale já si ze svého dětství pamatuji poutě přeci jen poněkud velkolepější... asi to bude tím, že jsem v 50ti tisícovém Děčíně a né v sotva párstovkové moravské vesničce Újezd, kam jsme s prarodiči jezdívali.
Nakonec byl největším zážitkem onen pohled na p. Paroubka doprovázeného dvěma "gorilami", kterého jsem si nebýt jeho typické oranžové košile málem splelt s oním kroceným býkem a tak mi málem spadly zmrzlinářské špagety, na které mě s bratrem Janča pozvala, na zem...
Zpět na hlavní stranu blogu