Smržovka CZ - Polsko - Německo - Děčín CZ

14. červen 2012 | 11.24 |

12. června 2012 dopoledne se olověná obloha konečně protrhala a spolu s pár slunečními paprsky na nás vykoukla modř. Nechtěl jsem tento relativně hezký den prosedět zase celý u počítače a tak jsem osedlal motorku a vyrazil na dlouho plánovaný výlet - do Smržovky k viaduktu. Vloni v listopadu jsem tudy projížděl se zbožím a viadukt mě okouzlil natolik, že jsem už tehdy věděl, že se sem vrátím.

Smržovka

Po poslední vyjížďce notně zašpiněnou motorku beru nejprve na vapku, což pomůže přesně do doby, než uschne :(. Zapínám navigaci a nechávám se vést po kdysi naplánované trase. Né že bych netrefil, ale nerad jezdím po profláknutých hlavních tazích a hlavně, rád plánuji ;) Díky tomu se mi třeba povedlo vidět Jablonné v Podještědí ze zcela jiného úhlu...

Jablonné v Podještědí

Z Jablonného se vydávám do Stráže pod Ralskem omrknout, zda již točí zmrzlinu (ano) a zda se jezdí na vodních lyžích (ne). Odtud dále na Osečnou, kde dělám radost předpubertální dívkám tím, že na jejich zběsilé mávání odpovídám zatroubením, byť na poslední chvíli. 

Osečná

Z Osečné po silnici označené "pozor žáby!" do několika Českých Dubů až k tomu I.

Český Dub I

Pak už to valím přes Hodkovice nad Mohelkou do Jablonce nad Nisou, odkud je to do Smržovky již jen kousek. Stavím pod viaduktem a na poslední chívli dobíhám k prvnímu křoví abych si ulevil. Suché kalhoty byly zachráněny, alespoň pro zatím :)

pod viaduktem

Nafotím viadukt, dopřeji si svačinku a jelikož se začíná zatahovat, otáčím rukojetí plynu a mizím tak trochu mimo trasu  - v Tanvaldu.

Citelně se ochlazuje, je na čase dupnout bundu a nohavice. Když jsem vyjížděl, bylo přes 20´C, nyní to odhaduji s bídou na 15. 

Vracím se do Smržovky, v místním Íčku omrknu TZtky a zjišťuji, že známku nemá viadukt, ale město... tak snad někdy příště ;). Pokrčuji přes ucpaný Jablonec do Liberce, Chrastavy a Hrádku nad Nisou. Ano, jedu po té profláknuté hlavní štrece, ale hlavně že alespoň dnes poprvé! Jelikož se není moc čím kochat, kochám se alespoň rychlostí...

Projíždím kolem hradu Grabštejna a ve stoupání dojíždím kolonu aut, kterou vedou dva přeložené náklaďáky. Jak jen to jde, předjížídím jedno auto za druhým a ejhle... policajti! Dělám děsně nenápadného a doufám, že mě budou považovat za Poláka nebo Němce, který se vrací domů a s nímž se nebudou chtít bavit. Ať už mě považovali za kohokoli, nezastavili mě. Uff... ta plná čára a sjetá zadní guma by mě mohla vyjít draho...

Ani se nenaděju a jsem za hranicemi ČR-PL. Snažím se dojet k uhelné elektrárně, kterou jsem viděl z věže Grabštejna. Vjíždím do vesničky vhodně pojmenované "Kopáčov" a i zde, stejně tak jako o pár kilometrů dříve, je silnice směr Bogatynia uzavřená. Zkouším vymyslet jinou trasu (kdybych si tak sehnal GPS údaje té elekrárny...), ale i zde je zákaz vjezdu.

Kopáčov PL

Už už to chci poraženecky vzdát, ale najednou se objevuji u obřího povrchového dolu na hnědé uhlí a za ním je samozřejmě ona elektrárna!

lom Turów PL

Zatím co jsem si seděl na parovodním potrubí vedeném z elektrárny skrz lom kamsi k obyvatelstvu (příjemně hřálo) a unešeně fotil, stihl jsem poslat i Janče smsku, že jsem v Polsku, ale elektrárnu zatím ne a ne trefit.

O čtvrt hodiny později stojím u cedule Bogatynia a koukám na první čtyři z osmi komínů. Odhaluji onen navigační problém - původní město Bogatynia je o pár kilometrů vedle, mimo elektrárnu. Přesto, právě do něj jsou krásné, nové příjezdové cesty odevšad uzavřeny a cedule přeškrtány :-?

Turów PL - elektrárna

Elektrárna samotná se jmenuje Turów, stejně tak jako důl, který jsem míjel na silnici mezi obcemi Sieniawka - Bialopolo a Bogatynia. Při jeho rozloze 45km2 není divu, že je tak rozlezlý, že je prostě všude. Při pohledu na satelitní mapu je jasné, že nebýt Německých hranic, rozlezl by se ještě mnohem více. 

Projizdka 282,5 km

Od elektrárny se nechám vést do Německé Žitavy, ale protože ručička palivoměru se již nějaký čas odmítá hýbat a mám najeto přes 220 km od posledního tankování, musím na pumpu. Cenu nepřepočítávám, když musíš, tak musíš. Ironií je, že s Polským pumpařem se spolu bavíme Německy :D.

U samotných hranic jsem tak zaujat policií (nesmí mě zastavit, nesmí... jedu pomalu, tak proč by to dělali?), že si zprvu ani nevšimnu, že jedu ve vyhrazeném pruhu pro cyklisty :D... levý blinkr, plyn a už jsem v Německu, sem na mě už nemůžete! :P

Zittau je větší město než jsem si myslel a vypadá kulturně, někdy se sem možná ještě vrátím. Projíždím a mířím k Olbersdorfer See

Olberdorfer See D

Brána je sice otevřená, ale jak se dalo čeka, zákaz vjezdu. Parkoviště jen pro zákazníky hotelu... nafotím si důlní mašinky stojící hned za branou, jezero z dálky a odjíždím přes Luckendorf do Petrovic.

Prázdná silnice vedoucí lesem s bezchybným povrchem. Stoupání plné zatáček ;) Užívám si, s protijedoucím motorkářem se potkáváme u středové čáry tak blízko, že nemá význam se ani zdravit :D.

Je mi záhadou, proč navigace tvrdí, že to mám domů ještě 60 km, když mám vyjet v Petrovicích, ale krajina kolem se mi nepozdává. Vše mi dojde ve chvíli, kdy uvidím Ralsko :) Nejsou Petrovice jako Petrovice ikdyž jsou oboje u Německých hranic. Navíc jsem se tu již letos motal, tak bych to mohl vědět ;)

Jako na potvoru začíná pršet. Před sebou slunce, nad hlavou mrak. První velké kapky nevěstí nic dobrého, za pět minut doslova chčije.  Dostávám se zpět na rychlostku z Liberce do Děčína a navzdory počasí tahám za plyn. Daří se mi dešti ujet přesně ve chvíli, kdy kalhoty propustí první vodu.... Já to tušil, že suchý domů nedojedu :D

Zvolňuji tempo, ale po chvíli mě déšť znovu dohání. Padají kroupy, auta zpomalují. Já naopak... navzdory sjeté zadní gumě tahám za plyn a ždímám z Erky co to dá. Za chvíli nemám před sebou nikoho než ceduli Cvikov, který je profláknutý přísným měřením rychlosti. Nechci pokoušet štěstí s policií do třetice a tak jedu něco pod tachometrových šedesát... "prší prší jen se leje", bunda drží, až na zip. Voda co mi ztéká přes pupík (nemyslím vypasený pupek, ale opravdu pupík :-D) nepříjemně studí. Hned za Cvikovem nasazuji opět maximální možné tempo a deště se zbavuji až před Práchní. Teplota poklesla na 9´C...

V Kamenickém Šenově, který si poprvé v životě projždím skrz a né kolem, již svítí sluníčko. A opět tu dělají nový asfalt... Chlapi od stavby mi ukazují, ať jedu, ikdyž je červená. Asi skrz helmu a brýle viděli v mých očích dnešní neukojitelnou touhu po rychlosti ;) Nebo, a to spíš, viděli "chudáka motorkáře promočeného na kost"...

Českou Kamenici si projíždím po dlouhé době skrz náměstí a z Markvartic již letím jako střela do Huntířova. Na tachometru se v kilometrovníku zrovna objevují dvě čtyřky a já si vzpomenu na dětskou říkačku, že dvě čtyřky a nebo dvě osmičky věští průser.. ubírám a dělám dobře! Police potřeti... schovaná na odpočívadle za kamionem s radarem v ruce! Ještě před chvílí jsem měl na budíku 140, nyní chlup pod 90! Anděl strážný stál dnes při mně víc, než jsem si vůbec uvědomoval...

Ve svém vlastním zájmu si vybírám domů cestu pomalejší a delší - přes Dobrnou a Březiny, ale na tzv. Novém mostě si již opět "jedu to svoje"... :)

Rychlostní graf

Bez ohledu na počasí jsem si dnešní vyjížďku užil opravdu maximálně! ...což je patrné zřejmě i z rychlostního grafu :-D

Naplánoval jsem si to hezky ;) Silnice buď dobré a nebo alespoň skrz zajímavá místa. Úžasné svezení skr tři státy během pár hodin. Domů jsem se vrátil celý a sobě, ani nikomu dalšímu, jsem nezpůsobil žádnou škodu. Prostě ÚŽASNÉ! :) Zatím nejlepší vyjížďka sezóny a těžko jí bude něco konkurovat ;)

PS: vím, že MUSÍM zvolnit...



Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře