V Alpách na moto

28. říjen 2012 | 09.30 |

Možná proto, že venku pofukuje ledový  vítr umožňující slunci, odrážejícímu se v prvním letošním sněhu, vykouknout skrz podmračenou obluhu, mám chuť zavzpomínat na první den v Alpách na moto ;).

17. srpna 2012

Před osmou ranní vylézáme vyspinkaní do růžova z Pařízkova nového stanu. V bráchově spacáku mi bylo opět jako v bavlnce ;). Do nového dne nás vítá slunce a příjemně chladivý ranní vzduch. Spácháme nejnutnější hygienu, na vyřiči si připravíme k snídani "čínskou pomstu" a mírně netrpělivě vyhlížíme Pavla, který se k nám má připojit se svým bublajícím BMW. Ve chvíli, kdy nám vře voda podruhé, Pavel doráží. Dáváme společně kávu, sdělujeme si dojmy z přesunu a po zaplacení kempu vyrážíme vstříc novým zážitkům.

01

Kluci již v Alpách byli nejednou a tak se navigace střídavě ujímá jeden z nich a já jedu z pravidla uprostřed mezi nimi. Závidím jim interkomy, přes které si sdělují nejen dojmy, ale i průjezdnost při předjíždění. Já se ke slovu dostanu až v první koloně, která nás dočasně zastavuje kdesi u Eschenlohe. Navzdory dopravní zácpě se mi pusa rozjždí od ucha k uchu, protože se již je čím kochat :). V touze po dalších krásách si razíme pomalu ale jistě cestu vpřed. Místní řidiči jsou na kličkující motorkáře evidentně zvyklí a dokonce nám i uhýbají.

02

Míjíme nejvyšší horu Německa - Zugspitze -  a sjížídme do Rakouska k jezeru PlanSee, kde si dopráváme první dobrovolnou pauzu.

03

Nádherná voda a předhůří Alp všude kolem, luxus! :) Mírně se občerstvíme a přesouváme se na první z plánovaných pass -

papricka.cz/alpami-krizem-krazem/#8">FernPass. Zážitek z cesty nám trochu kazí poměrně silný provoz a o čistotě vzduchu se díky tomuto dá taky spolehlivě pochybovat. To na Piller Landesstrasse je to již jiné. Provoz minimální, výhledy úžasné, až mám místy plné ruce práce, když se zapomenu :)

Kolem 14té hodiny překračujeme další hranici a to mezi Rakouskem a Itálii u města Nauders. Pauzičku si dopřáváme u dalšího malebného jezera Lago di Resia z kterého ční kostelní věž ;) Než zde kluci odloví kešku, propotím i trenky, je neskutečné vedro! Do rukavic se soukám jen stěží, bundu zapínám jen tak, aby zbytečně nevlála.

04

Kolem půl čtvrté odpoledne začínáme stoupat po SS38 k našemu hlavnímu cíli - na zelené paso -  Passo Stelvio. Obdivujeme domeček uprostřed skáliska, ke kterému nevede žádná cesta, ošklivě šedivé ledovcové řekyledovce na vrcholcích. Poprvé zažívám "výškovou nemoc". Ne, nebylo to "nespočtem" zatáček, ale čím výše jsme byli, tím více se mi točila hlava (rychlá změna nadomřské výšky a tlaku) a ve chvíli, kdy jsme zastavili, jsem se musel opírat o moto, než jsem se vrávoravou chůzí přesunul na místo, odkud jsem chtěl pořídit dalších pár památečních fotek. Dýchá se mi podivně, ale jsem nadšený :). Zatáčku za zatáčkou zdolávám jen velmi pracně, jsou místa, kde mi to vychází jen tak tak, a tak jsem rád, že Janča se mnou nejela. Nejednou bychom si asi ustlali. Výškový rozdíl mezi jednotlivými "S" je snad i půl metru! a i motorkáři si nadjíždějí až na úplnou krajnici protisměrného pruhu. Těžko to popsat, to se musí zažít! ... ale myslím, že mi to stačilo jednou :D.

05

Necelou 50tku zatáček zdoláváme se zastávkami na focení lehce po čtvrt na pět, tedy za 3/4 hodiny. Kluci na vrcholu loví další keš a já se při líbivém poslechu vytáčených motorů vydýchávám, než se mohu začít znovu kochat ;). Přeci jen, ve výšce 2.760 m. n. m. jsem opravdu poprvé ;) Chladím se kusem ledu, který jsem sebral nedaleko od vyhlídky a posílám domů tuto MMS:

06

Pozdrav z vrcholků hor ;)

Po krátké poradě nad mapou vyrážíme dál, směrem na Švýcarsko. Že překračujeme hranici si stěží všimnu a už si vyjížídíme další passo - Pass dal Fuorn. Kluci opět keškují a se mnou se pokouší dát do řeči postupně Italové a pak Němci, kteří obdivují skutečnost, že jsme z CZ ;). Njn, hold "D" na značkách nemáme...

V půl sedmé se motáme kdesi na silnici mezi městy Susch a Davos. Hory jsou zde tak vysoké, že slunce přes ně již nepřeleze a v propoceném oblečení mi tak začíná být chladno. Když projíždíme Flüelapass, začíná mi docházet benzín. Navigace hlásí nejbližší pumpu za nějakých 80 km... to je moc!  Naštěstí jednu bezobslužnou míjíme před TifenCastl-em. S těmito typy čerpacích stanic nemám žádnou zkušenost a navíc zjišťuji, že ve Švýcarsku nemají Eura! Sakra... chtě nechtě musím tankomat nakrmit bankovní kartou, která se mi překvapivě vrací ještě před zahájením tankování. Tankuji plnou a jaké je mé nemilé překvapení, když mi za necelých 14 litrů je naúčtováno přes 3.000,-! korun! Neskutečně naštvaný volám ihned do banky, kde mi tuto transakci potvrzují a vysvětlují, že to ještě neznamená, že mi bude naúčtována. Prý si takto prodejci poměrně často rezervují prostředky na účtu a vyúčtování je pak zcela jiné a pokud není, mohu transakci reklamovat. No, mazec! Víc jak pětina limitu karty v blokaci, něco už jsme poplatil, budu muset začít platit hotovostí. Jenže tu neberou Eura...

Kvapem se blíží 20 hodina, nejvyšší čas začít hledat nějaký kemp. V okolí se nic moc nenabízí, dnes to vypadá na divočinu kdesi za Lenz-em. Ve chvíli, kdy se již chceme vracet a zakempit mezi další individua na podivně vyhlížející mýtině s TOI-kou, objevujeme velice přátelsky vyhlížející kemp u městečka Furtga. Nemýlíme se. Sympatický recepční se netají tím, že Češi jsou jeho oblíbenci a hned nám sděluje, že zde mají i českého kuchaře a mezi vtípky nám nabízí i slevu na ubytování. Není co řešit ;)

07

V rychlosti stavíme v posledním zbytku světla stany a už už se odvalujeme do hospody na točené. Nechutná špatně, ono po celém dni  v tom úmorném vedru by chutnalo dobře asi ledasco, když by to mělo tu správnou teplotu :D 

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: V Alpách na moto vojtahavel 28. 10. 2012 - 22:00
RE(2x): V Alpách na moto davidhavel 29. 10. 2012 - 09:07