Můj táta, velitel Osvětimi

7. duben 2013 | 11.18 |

"Člověk nevidí to, co vidí, ale to co cítí" - Janina Tolik, vězenkyně KT Osvětim

Jsem poměrě "ustrašený" člověk. Možná je to literaturou co čtu, následně sny, které se mi zdávají. Určitě mě ovlivnilo i to, s čím jsem se musel v životě smířit a s čím se dodnes peru a budu prát. Čím dál častěji si připadám osamělý a bojím se, že lidi, s kterými jsem se před chvílí viděl, jsem viděl třeba naposledy... Není jednoduché takto žít, ale těžko s tím něco dělat. Snad jen tu literaturu bych mohl vyměnit ;)...


Kniha, kterou jsem právě dnes dočetl mi tak trochu odpověděla na otázku, co by se mnou tak asi mohlo být, když bych se narodil v jiné době, nebo, protože lidstvo je tupé a své chyby neustále v cyklech opakuje, se ocitl v situaci podobné té, v které musel žít Arhur Libehenschel.

Kdo že to byl? SS-Obersturmbannführer Arthur Liebehenscehl byl (mimo jiné) velitel Osvětimi v době od 10. října 1943 do 19. května 1944.

Jednoduché odsoudit? Ale kdeže... čtěte, přemýšlejte a... jednoduché řešení stejně nenajdete. To co se dělo, se totiž nedá pochopit...

Liebehensechel

str. 328 Barbara U. Cherish: Samozřejmě bych nejraději zjistila, že byl můj otec hrdina, ale v Osvětimi byli hridny jedině samotní vězni.

str. 321: Otto Kusel, vzeň č. 2 - "teoreticky vzato vidíte, že na tu krátkou dobu, kdy váš otec velel koncetračnímu táboru Osvětim, se všechno změnilo..."

str. 267 - 268: z výpovědi Adama Stapfa, vězně KT Osvětim (28. srpna 1940 - 30. července 1944) : Liebehneschel, Hössův nástupce, se dá považovat za člověka, který pokračoval ve vyhlzování s tou výjimkou, že postupval jako inteligentní jedinec, bez krutostí a surovostí, navíc diskrétně a nenápadně... zrušil povinnost sudnávat čapky během nástupu; ukončil vprasky za malicherné přestupky; dokonce v případech, kdy byli vězni přistiženi při krádeži chleba, nařídil, aby tito dostali navíc dvojitou porci. Zakázal bití vězňů. Nařídil propuštění vězňů, kteří byli mnoho měsíců v bunkru. Navzdory všem těmto nařízením popravy v bloku 2 pokračovaly, jenomže teď k nim docházelo v noci;rovněž v noci byli odváženi vězni vybraní do Březinky. Plynování v Březince nabylo na intenzitě zejména za Liebehenschelova působení, ovšem velitel měl ve zvyku brát si v době, kdy k plynování docházelo, přihodnou dovolenou...

str. 329 Barbara U. Cherish: Arthur Liebehenschel byl muž zachycení v proudu dějin - ve zlé pavučině okolností -, v němž bylo nemožné zůstat obyčejným člověkem. Jistý profesor hisorie shrnul otcův příbě těmito slovy: "Tady nejde o to dělat z něj hrdinu, je to příběh slušného člověka, který uvízl na velmi zlém místě a děla všechno, co za daných okolností mohl."

... jednou pochopíš, jako všichni ostatí, že život může být těžký a mnozí lidé, kteří nejsou zlí, se musejí vydat po obtížných stezkách....

Arthur Liebehenschel,

Oranienburg, 9. listopadu 1943

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Můj táta, velitel Osvětimi vojtahavel 07. 04. 2013 - 14:38
RE(2x): Můj táta, velitel Osvětimi davidhavel 07. 04. 2013 - 16:54
RE: Můj táta, velitel Osvětimi anuska 07. 04. 2013 - 16:20
RE(2x): Můj táta, velitel Osvětimi davidhavel 07. 04. 2013 - 16:56