Nejintimnější dotek

15. říjen 2015 | 20.36 |

Není intimnějšího doteku, než je pohlazení. Pohladit nemůžete jen tak někoho. Kolem "jen tak někoho" projdeme, možná si onoho člověka všimneme, možná mu věnujeme jednu dvě myšlenky, ale nic víc. Další stupeň je někdo, s kým se pozdravíme. Upřímně nebo nadšeně pozdravíme člověka, kterého máme již rádi. S člověkem, ke kterému máme respekt nebo jiný hlubší cit, podáme ruku. Hodně upřímným projevem náklonnosti je objetí, ale toho již muži až na výjimky nejsou moc schopni, zejména ne mezi sebou. Pomyslnou špici projevů sympatií ve smyslu letmé pusy, pusy nebo polibku nechávám záměrně prozatím bokem, ale pohlazení... Koho opravdu pohladíte?

Nepohladíte člověka, který Vám stojí sotva za letmý pohled a pár myšlenek. Nepohladíte ani člověka, s kterým si říkáte dobrý den nebo ahoj. Člověka, s kterým si podáváte ruku coby projev úcty nebo upřímné radosti také nepohladíte. Možná, ale opravdu jen možná pohladíte člověka, s kterým jste ochotni se obejmout nebo toho, který k vašemu překvapení obejme vás, pokud nezůstanete překvapením stát jako solný sloup.

Objetí je svým způsobem pohlazení. Zcela určitě dokážu pohladit člověka, kterému dokážu dát pusu, proto je pro mne pohlazení to samé co pořádná pusa, ba spíš ho dávám do roviny polibku u člověka, s kterým se líbat nemůžu a nebo nechci.

Nikdy v životě jsem neměl známost na jednu noc. Neměl jsem sex s ženou, ke které jsem v dané době neprožíval hluboký cit, ať už onen cit byl založen na čemkoli. Přesto zcela vážně považuji (představu) sex-u s povrchní známostí za méně intenzivní prožitek než pohlazení člověka, s kterým jsem nikdy nic "intimního" mít nemohl, nechtěl a mít nebudu. Pohlazení je pro mne víc, než sex...

Sex je prostě jen sex. Příjemný, spíše živočišný prožitek, chvilková touha, potřeba, pudová záležitost, uspokojení zvědavosti a chtíče. Fyzická zábava, kterou lze provozovat zcela bez lásky. Takto sex vnímám přesto, že je pravdou sdělení na začátku předchozího odstavce...

Pohlazení, pohlazení bez hlubokých citů, citů rovnajících se lásce možné prostě není. Tedy snad s výjimkou vztahu "vychovatel/učitel vs. oblíbenec/nešťasník", ale i tam je to podmíněno značnou náklonností.

Jsem šťastný, že mohu denně pohladit svoji ženu a svého syna, kterého hladím kdykoli mi to dovolí. Trochu mne mrzí, že společenské konvence mi nedovolí více, než podat si ruku s mým bratrem, s tátou. Naštěstí bráška moc dobře ví, jak to mám-e.

Jsem vděčný za to, že je alespoň jeden člověk na světě, který mne občas pohladit chce, je jím moje milovaná žena...

Tolik mi chybíš, maminko...

Helena Havlová

*27. dubna 1965

# 10.října 2015

  

Everything dies baby that's a fact
But maybe everything that dies someday comes back

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Nejintimnější dotek newold®blbne.cz 16. 10. 2015 - 06:59
RE: Nejintimnější dotek adil 16. 10. 2015 - 16:50
RE: Nejintimnější dotek lentilka®sdeluje.cz 17. 10. 2015 - 21:55
RE(2x): Nejintimnější dotek davidhavel 18. 10. 2015 - 14:48
RE: Nejintimnější dotek davidhavel 18. 10. 2015 - 14:46