1987-2017

1. červenec 2017 | 08.00 | rubrika: ze smetiště dějin

Jsem pozadu, se vším... s tříděním fotek už 3,5 roku... tisíce snímků nasypaných z několika různých zařízení v pár složkách bez ladu a skladu, spousta nepovedených, duplicitních. Čím je toho více, tím méně se mi chce s tím něco dělat.. Život je o prioritách.. a tak jedna priorita s dvouměsíčním zpožděním je tady: 1. máj v Děčíně.

1987-2017

1987: Mamince bylo 22, Davídkovi necelých 5 a sestře kousek přes dva roky.

2017: Davidovi se blíží 35, Honzíkovi jsou 3 a kousek a Klárce necelý jeden rok  ;).

PS: člověk by nevěřil, jak extrémně pracné je vyfotit "stejnou" fotku a následně pro mne prakticky nemožné ji sesadit s předlohou...

komentáře (4) | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)

Psáno maminkou...

21. prosinec 2013 | 11.28 | rubrika: ze smetiště dějin

Uvízlo v mobilu ; již před čtvrt rokem ; letí to letí ; nechci, aby se to ztratilo...

21. září 2013 v 11:28 hod:

Těžko, přetěžko se mi maže poslední zpráva od maminky z mobilu :-(, ale jak mi vždy říkávála, neotáčej se, jdi dál... tohle je jeden z dalších krůčků, jak se posunout (o milimetr?) dál..

"Přiveze nás sousedka, tak nějak kolem půl pátý u vás, platí a souhlasí?"

Byla by to bývala úplně obyčejná zpráva, kdyby nebyla úplně poslední... Mamča přijela a začal její poslední večer, který si v životě v tom dobrém slova smyslu užila... Jsem moc rád, že jsem mohl být přitom, že mi stihla říct "jsem na Tebe tak hrdá...", ačkoli už jsem se nedozvěděl proč :-´(...

Maminky poslední foto

 ... měl jsem pocit, že budu mít dost času se na tolik věcí ještě zeptat...

komentáře (7) | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 135x

Mikuláš

5. prosinec 2013 | 18.44 | rubrika: ze smetiště dějin

 Dnes chodí Mikuláš, prý,... žádného jsem již pár let neviděl.. maminka mi vždycky vyprávěla, jak jako malá holka byla zalezlá doma a děsně se bála obrovské bandy čertů vedné Mikluášem s andělem.  Procházeli  zasněženou vískou Dešovem a děti doma ani nedutaly, jen sledovali sypající se vločky a poslouchali rachotící řetězy. Při tomto vyprávění jsem se rázem přenesl do pohody Ladových pohlednic.

Muselo to být krásné, čertů prý byl vždycky plný průjezd ;)

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 1 (1x)