davidhavel: Možná se budeš divit, ale souhlasím s Tebou.. už proto nespořím více, vždycky maximálně tolik, abych z toho měl slíbené maximum... zda to tak bude nebo ne ví Bůh a žít potřebuji teď.. Jak jsem psal, beru to jako rezervu a když to vydrží až do důchodu, jedině dobře. Když o to před důchodem přijdu, bude to na provaz, ale víc s tím neudělám. Kdesi jsem četl nějakou "finanční analýzu", že rozumný horizont na spoření je pět let.. vzhledem k ukládané částce si to hold prodlužuji na nějakých 40 , ale kdo ví... Hlavní vizi, co bych rád, ale to bych musel začít vydělávat a né chodit do práce pro žebračenku, je pořízení domu a ten ve stáří prodat.. třeba svým dětem, klidně... mě taky nikdo nic nedal...