cestovatelka*: Ty umíš články tohohle typu vždycky tak hezky a citlivě napsat...
davidhavel: Děkuji... hold smutná realita se v mém pesimistickém pohledu na svět vyjadřuje bolestně jednoduše...
blackwhit: ani sem nevěděl, že spolu už nemluvíte... a je fakt, že jsem o Honzovi dlouho neslyšel...
davidhavel: Bohužel, už více jak pět let... "třískl dveřma", uzavřel se sám do sebe a zpřetrhal veškeré nitky s celou tou naší tehdejší bandou. Jen občas o něm něco zaslechnu, údajně je ženatý a má snad (vyženěné?) dítě... Marně jsem doufal, že se potkáme třebas na třídním srazu, napsal jsem mu i na spolužácích, ale evidentně není zájem z druhé strany.
milan*: Moc hezky jsi to napsal. To prázdné místo dlouho bolí, ale i to jednou přebolí.
davidhavel: Děkuji, já Ti ale nevím. Spíš mám pocit, že člověk otupí, než že by to přebolelo.
parizek: Ano, clovek otupi. To je jako se vsim. Napr. me neprijde, ze by lide vekem zmoudreli, oni jen proste prestanou spoustu veci resit jen proto, ze vedi, ze na to nemaji nebo proste nemaji vuli, nevidi smysl.
Kazdopadne tohle je pribeh smutny, ale bozi mlyny melou ...
coro: Ty fotky by chtělo zveřejnit. Sice bys mohl od kamaráda dostat přes hubu, ale to mi nevadí, pak bys o tom mohl i napsat.
---
coro.pise.cz
newold®blbne.cz: Tedy klobouk dolů, moc hezky jsi to napsal! ... Až do dnes jsem si naivně myslela, že vrážení klínu mezi dva (dvě) kamarád(k)y, je jen a jen holčičoidní jev a že kluci takoví nejsou.
davidhavel: Jen si tak říkám, že Honzovi, pokud to někdy bude číst, se to líbit nebude.... jo a ty iluze jsi měla opravdu falešné... chlapi jsou úplně stejní, jen kohouti.