Vrabinec

 Ráno se do sytosti vyspím a když vykouknu ze svého střešního okna, nezbývá mi než závidět Pařízkovi, že vyrazil na motocyklu na Motocykl. Svítí sluníčko a teplota atakuje 10´C. Usedám do auta a jedu pro Janču do práce a už je mi jasné, že z plánů na dnešní velký úklid bytu (opět) sejde. Po obědě vyrážíme na výlet a protože zítra nás čeká v sedle motorky více než 300 km, volíme auto, díky čemuž můžeme vzít s sebou i Vojtu.

Vyrážíme po staré cestě do Ústí nad Labem a za nedlouho je náš dnešní cíl před námi. S přístupovou cestou je to ovšem o poznání horší. Nejsme žádní peciválové a po dlouhé zimě je pohybu opravud třeba, takže vyrážíme rovnou za nosem. Doslova... mimo jiné to znamená 40% stoupání po souvislé vrstvě listí na velice kluzké vrstvě blátíčka, takže často lezeme po čtyřech :-D. Bůh zaplať za nízký porost, kterého se můžeme přidržovat, stejně tak jako za četné skalky, pařezy a kmeny stromů.