Popíjeli jsme do /..., skvěle se nám povídalo a padaly plány již i na př/.... Nám s Martinem to bylo málo a tak jsme se uprostřed noci byli ještě vykoupat v lagu. Překvapivě jsem více-méně já, nejméně zkušený cestovatel, rozhodl kdy se ráno vyráží za jediným cílem - domů, aneb každá sranda jednou končí.
19. srpna 2012
Noc samotná byla mým splněným snem, spal jsem po boku své motorky, jen tak na lehko s přehozeným spacákem ;). Vstáváme v půl se/..., pobalíme, posnídáme a zadáme údaje do navigace. Domů mi to vychází na víc jak 800 km.. slušná darda, to jsem v kuse ještě nikdy nejel. Při porovnání s trasou, kterou vyplivla navigace klukům zjišťuji, že se nebudeme postupně po trase rozpadat dle svých bydlišť od prostředka ČR, ale že se budeme loučit ještě v Německu. Zatímco kluci spolu povalí až do Prahy, já na to budu sám... No, snad nevyplivne motorka ani navigace ;)
Ještě než opustíme Camping al Porto, vydáváme se na nákup do místních potravin. Kupujeme těstoviny, sýry a vínko. Dotankujeme a už už to valíme na autostrádu. Neujedeme po dálnici ani 50 km a motorka už zase stávkuje :(. Ach jo! Kluci jsou z toho již také jemně otrávení, že mne musí pořád hlídat v zrcátkách, zda jedu nebo už ne a tak mne učí jak otáčet kohoutem za jízdy a pro jistotu mám jet jako první. To se hodí, stejně sháním nálepku "I" na kufr, tak je takhle donutím zastavit spolu se mnou ;)
Doprava je vcelku hustá, ale plynulá. Tedy dokud se neobjeví tunely... Nevím proč v nich ti Italové jezdí tak připosraně. Nejednou mám problém dobrzdit...
Přehoupneme se přes Brenner, na kterém mne zaskočí platba za dálnici navzdory vinětě vylepené poctivě na otáčkoměru a pokračujeme na Swaz a Eben am Achensee. Příjemná zajížďka z lehka kopírující dálnici. Jezero nádherné a paraglaidisti nad vrcholky místních hřebenů.... Rakouskem skoro proletíme a v jednu odpoledne jsme již kdesi v Německu. U městečka Egern se staví na obídek a o pár desítek km později už je tu Wackersdorf. Zde ze sebe shazujeme co můžeme, už jsme zase vaření, opět je neskutečné vedro, na dálnici hodně přes 40´C, kolony, pruhy v rekonstrukci... Pumpy jsou tak naší opravdovou oázou, tankovat musím každých + - 140 km...
Ve čtyři odpoledne máme za sebou přes 500 km. Podávám si s klukama ruce a vyrážím coby osamělý jezdec směr Aš. Ručička palivoměru je nebezpečně vlevo, jedu 90tkou, schovaný ve větrném stínu kamionu. Nejbližší pumpa je dle navigace za 60 km... to bude opravdu na výpary! Sjezd nikde žádný... až tu jeden a na něm ParkHouse s čerpačkou! Super!
Spočítám nějaké ty kováky a nádrž cpu až "po špunt". Otáčím palivový kohout z RES na ON a tahám za plynovou rukojeť jak se dá. V sedm hodin večeřím housku v Globusu v Chomu/...a lehce po osmé hodině již garážuji doma a rozesílám tuto sms:
"Na vědomí se dává, že jsem právě úspěšně ustájil svých 50 poníků, s kterými jsem za tři dny a jedno odpoledne najezdil 2102 km, z toho 797,6 km dnes :) - Chomutov – DC za méně než hodinu!"
Najeto celkem: 2102 km
projeto: 125,5 l
průměrná spotřeba krásných 5,97 l / 100 km
Nejvyšší cena za litr N95: 45,- Kč resp. 15E za 8 l! (přivaděč k italské autostrádě).
Ostatní MOTO výdaje (mýtné, viněta): 790,-
kempy: 10 - 15 E na osobu a noc
litr piva v restauraci: 10E! - k dostání i lahvové za krásná 4 E ;)
