davidhavel: Tvoji úvahu vcelku chápu, ba ji považuji za správnou, nicméně: většina lidí tak tak vychází s penězi v současné realitě a žít se musí teď ne za třicet let. Těžko se dá rozumně přemýšlet o nějakém "co bude jednou, až...", když nikdo neví, zda jednou nějaké "až" vůbec bude. Při současné sociální politice státu, kdy se do důchodu chodí až velmi, velmi pozdě, je mi v současnosti vcelku jedno, zda nějaký důchod dostanu. Ono s ním ani nepočítám, dříve důchody také nebyly a jednou zase nebudou, to je jasné. Sejdeme se v chudobincích a lazaretech, pokud se dožijeme věku, kdy nebudeme muset pracovat, ale dávno dřív o nás nikdo nebude stát a my pracovat ještě pořád budeme chtít, neřku-li muset. V současnosti mne jen štve, že jsem nucen platit jakési sociální pojištění (a zdravotní, na které musím stejně doplácet), ale to je na širší debatu, do které se mi při adventní neděli nechce. Řekněme, že zatím se mi vcelku úspěšně dařilo si od státu své peníze vybírat zpět. Tečka. Hezkou neděli!