vojtahavel: Zrovna jsem si pustil rádio, otevřel si lahvoně a zamyslel se nad tím, jak ten život rychle utíká. Půl roku u vás uteklo jako voda a život musí jít dál. Jednou už jsem sám bydlel. Teď bydlím sám znova. Je to stejné a přece jiné ... Snad mi rozumíš. Chvilku to bude trvat, než si tu zase zvyknu, ale věřím, že bude dobře