lentilka®sdeluje.cz: Davídku... Jsi prostě chlap. Já tohle své lásce píšu kdykoli, kdekoli, odkudkoli, vždy, když mám emoční přetlak, potřebu vyventilovat to, že nemůžu ani dýchat při vzpomínce na něj, na jeho úsměv, na jeho hlas, na něj...
Není v tom nic jiného a není v tom ani očekávání, že mi ta slova opětuje. A když mi přijde odpověď: "Taky tak", mlátím hlavou o strop, jak se vznáším štěsím (po devíti letech už to podle příruček "nejiskří", ale já jsem výjimka.. atd.
).
A teď jsi jdu přečíst ostatní komentáře.