Táta prodává byt...

 Aneb flákám to, flákám... Mám na mysli samozřejmě mé psaní (o čtení vašich blogu se radši ani nezmiňuji). Důvodem je zejména to, že dělám jen noční, prakticky obden.  Po takovýchto dvanáctkách jsem pak logicky přes den na zabití a to i když mám občas volno. Spánkový deficit je značný. Nejsem schopný se soustředit , jsem permanentně unavený a i když bych rád něco dělal, tak se mi vlastně nechce. Hrozný stav... jsem sám sobě protivný. Když už se zvednu z postele (nebo z gauče od TV) a podniknu něco jiného než je cesta do zaměstnání, nezbývá poté čas ba ani chuť o tom psát. A mrzí mě to.. opravdu.

Přesto, ba právě proto vzniká tento článek, kde ve zkratce shrnuji zážitky loňského roku, které bych nerad zapomněl a ačkoli jsem si jist, že by si zasloužily plnohodnotný článek, vím, že bych ho těžko někdy sesmolil...