Ač si myslím, že to tak z mých článků nevypadá, někdy mě je opravdu dost a dokáži se až nehezky vytočit. Většinou je to kvůli několika po sobě jdoucím blbostem, nad kterými by se v případě jednotlivostí dalo mávnout rukou s ironickým úšklebkem a vrčivou poznámkou... Tentokrát tomu bylo ale jinak a pověstný pohár přetekl... Pro tento článek není podstatné proč jsem tak vybouchl, ale důležité je, že jsem v afektu hodil o zem plnou dvoulitrovou lahví Kofoly, kterou jsem měl zrovna v ruce... co čert nechtěl, lahev praskla ve sváru těsně pod hrdlem a Kofola mi totálně vymalovala byt.

 ... coby v kostele křtěný a v dětství k víře vedený (ačkoli v pubertě spíše inklinující k dědovu "v NĚCO člověk věřit musí, jinak by žil jako to prase") jsem začal inklinovat v necelých třiceti letech k jiné víře...

Nestíhám psát, respektive můj přístup k internetu je natolik sporadický, že nemám chuť psát na blog. Přesto bych se rád podělil v pár odstavcíh o zážitky z posledního měsíce, které stojí za zaznamenání.