Určitě znáte situaci, kdy řídíte osobní auto a jede za vámi motorkář, který si není jistý tím, jak moc dokážete odhadnout jeho reakce, resp. zda mu uhnete ke krajnici, aby vás mohl co nejkomfortněji předjet. Pokud opomenu hovada, která motorky záměrně blokují a "tunery", kteří chtějí závodit, rozumně myslící člověk nechá motorkáře ze svého dohledu radši zmizet a proto ho pustí v prvé řadě před sebe.

Jako většina malých kluků, i já jsem se zhlédl ve velikých autech... v těch největších - v kamionech. Označení TIR ve mě vyvolávalo nadšení, slib dálek, vůni exotiky, uspokojení objevitelské touhy... prostě jsem chtěl být "Tirák - král silnic".

Lítám z práce do práce... jsem v práci sedm dní v týdnu a to buď na osm, dvanáct, šestnáct nebo dvacet hodin. Přestože jsem si šichťák psal sám, povedla se mi tam i jedna opravdová jobovka a to 28 hodin dlouhá směna. Za listopad bych měl odpracovat přes 360 hodin...