Možná proto, že venku pofukuje ledový vítr umožňující slunci, odrážejícímu se v prvním letošním sněhu, vykouknout skrz podmračenou obluhu, mám chuť zavzpomínat na první den v Alpách na moto ;).
Před osmou ranní vylézáme vyspinkaní do růžova z Pařízkova nového stanu. V bráchově spacáku mi bylo opět jako v bavlnce ;). Do nového dne nás vítá slunce a příjemně chladivý ranní vzduch. Spácháme nejnutnější hygienu, na vyřiči si připravíme k snídani "čínskou pomstu" a mírně netrpělivě vyhlížíme Pavla, který se k nám má připojit se svým bublajícím BMW. Ve chvíli, kdy nám vře voda podruhé, Pavel doráží. Dáváme společně kávu, sdělujeme si dojmy z přesunu a po zaplacení kempu vyrážíme vstříc novým zážitkům.
aneb pojednání o zatím mém nejdelším motovýletu ;)
Slovo dalo slovo a tentokráte nezůstalo jen u slov. V pátek 16. srpna 2012 se špatně soustředím na práci a neustále koukám z okna, jaké že to máme počasí. Jako by to mělo nějaký zásadní význam, když valíme až za Mnichov. Z práce utíkám hned jak to jde, ve 14 hod s naivní představou, že v 15 h vyjedu z garáže. Samozřejmě začíná pršet...
26. května 2012
Naše vila stojí na úžasném místě, stačí přejít místní silničku a jsme u moře.