Navzdory nočním teplotám hluboko pod bodem mrazu, přes den svítí slunce z azurové oblohy a tak je příhodný čas zavzpomínat na poslední motovýlet loňské sezóny.
Kolega z ER-5 fóra přišel se zajímavým nápadem jak se svézt sice jen kolem komína, ale zároveň se nenudit. Jde o to projet všechny obce (tedy všechny ty samosprávní) v rámci svého okresu.
Posloužila chytrá wikipedie: Obce okresu Děčín
Legrace byla, když jsem do navigace naládoval seznam obcí řazený podle abecedy :) Počet kilometrů byl naprosto šílený a hodinový údaj o průjezdu ještě šílenější. Funkce "logi/... jako obvykle zkolabovala a tak jsem si jal plánování vlastního - dle mapky. Více si můžete přečíst zde.
Dnem "D" se stal 14. říjen 2010. Janču přivážím domů z noční směny v půl osmé a jelikož venku je více než chladno, tak zatímco Janča usíná, překopávám dnešní plán - objet část trasy sám a poté ji vyzvednout. Ač nerad, musím rezignovat a průjezd děčínskem rozdělit na dny dva.
V jedenáct dopoledne se teplota konečně vyšplhá nad 10´C a tak vyrážím pro motorku. Při nižších teplotách jezdím opravdu nerad a zcela výjimečně.
Notně rozespalou Janču vyzvedávám o hodinku později a ve čtvrt na jednu míjíme první obecní ceduly ze seznamu - Ludvíkovice.
Nahoře nad Kamenickou, před sjezdem do Huntířova dotankováváme plnou a rozespalá Janča si dopřává kávu na probuzení. Zatímco ona je již nyní zmrzlá, mě hřeje adrenalin :) Snad brzy vyleze i slíbené sluníčko, ačkoli zatím to vypadá všelijak, jen ne na slunečný den. Při kusu řeči s obsluhou jsem označen za blázna, když se dozví, že jedeme až na náš nejsevernější sever. Nevadí, my pokračujeme...
Huntířov (pod ten například spadají i obce Dobrná, Brložec a Oleška do kterých nepojedeme) - Markvartice - a už je tu sjezd z hlavní na Liberec - směr Jánská. Jánská byla známá především díky slepičárně. Jde o obec, kterou pro(-ob)-tékají hned tři říčky (Kamenice, Olešnička, Bystřička) a jak můžeme vidět, letos se dost při povodních vyřádily.
Z Jánské pokračujeme do Srbské Kamenice, kde nás zaujme kostel na návrší a poté "Zelená hospoda", kam se přestěhovala vyhlášená restaurace Myslivna v Huníkově.
Následují Všemily v kterých chovají koně a poté Jetřichovice. Zde se stavujeme v Íčku a pořizujeme výroční TZ "10 let národní parku České Švýcarsko". Janča má tak konečně z výletu alespoň trošku radost. Zmrzlá je na kost a i já si nahřívám ruce o motor.
Z Jetřichovic pokračujeme do Rynartic skrz krásně podzimně zbarvený les. Někde tady u silnice je schováno ve skalách Sedm trpaslíků u kterých jsem byl v předškolním věku s rodiči...
Přijíždíme do okrajové části Chřibské, tzv. Dolní, kde je v lesích ukryta hájovna Sula se svojí TZ. Janča se zde na chvilku ohřeje (ačkoli obsluha tvrdí, jakou tam mají zimu - asi nepřijel-a na motorce :-D) a já omrknu jednu z turistických křižovatek. Na motorce si mezi pěšími připadám tak nějak nepatřičně...
Následuje Doubice - místo které navrhuji na TZ za "Starou hospodu", kde je údajně největší sbírka dřevěných soch u nás. Rozhodně doporučuji navštívit!
Doubice - Krásná Lípa - Rybniště - město Chřibská.
V Chřibské, městečku s moc příjemnou tváří, chceme navštívit místní muzeum Tadeáše Ha/... - objevitele největšího leknínu, ale Bohužel je zavřeno.
Stavujeme se na pumpě a ohříváme se u kávy... zkouším opět šokovat obsluhu seznámením s naším plánem a daří se :-D. Janča neroztála ani u horké čokolády a prohlašuje, že jde na vlak. Navrhuji, že ji zde vyzvednu až se budu za dvě, tři hodinky tudy vracet, ale nechce a poslušně za mě zase usedá s foťákem v ruce. :-*
Cestou známou z návštěv "C autoškoly" pokračujeme na Varnsdorf přes Horní Podluží a Jiřetín pod Jedlovou, kde se Janča dožaduje zastávky na wc. Proč si nedošla na pumpě před pár minutami mi zůstává nezodpovězenou hádankou. Ach ty ženské ;)
Dolní Podluží a dále směr Rumburk.
Po chvíli sjíždíme z hlavní a navigace nás nejistě provádí mezi domy, než najedeme na "traktor-šutr-offroad" cestu vedoucí k úžasnému větrné/..., který má i lopatky! - narozdíl od mlýnu/... u již zmíněné Dobrné. Zatímco díky kvalitě cesty "tam" jde Janča pěšmo, zpět si ji vezu a uvědomuji si, že letos jsme se ještě nenatáhli.... ;)
Další obcí na naší cestě je Varnsdorf, kde konečně vychází sluníčko! Jsou již tři odpoledne a tak nás hřeje jedině subjektivně.
Z Varnsdorfu pokračujeme rychopřesunem do Rumburku, kde suveréně přejíždíme Loretu. Zde na nás čeká další TZ. Vracíme se tedy a alespoň zveknu si ji omrkneme. Další rest do poznámek...
Rumburk - Jiříkov. To je snad konec světa. Jak říká moje teta, divoké pohraničí... spousty zpustlých a vybydlených domů, rychle pryč, tady se mi nelíbí.
Šluknov - nejsevernější město ČR, Lipová, Lobendava - nejsevernější obec ČR.
Dolní Poustevna - Vilémov. Zastavujeme na české, ale němci obsazené pumpě, kde se marně zahříváme o motor a proléváme kávou.
Velký Šenov - tak tady jsem taky ještě asi nikdy nebyl. Přemýšlím, čím je tento Šenov velký, že není pouhým Šenovem... zaujal mě pouze kostel. Opět :)
Mikulášovice - Křečany. Krásná Lípa - Zahrady. Moc hezký název :)
Další pumpa, další káva, další obdiv obsluhy. Upřímně řečeno začínám toho mít tak akorát dost už i já... zbývá 1/4..
Česká Kamenice, Kunratice (malá ves, ukrad bábě ... no nic :-D). Česká Kamenice a domů... ee, chyba... navigace nás nekompromisně stáčí ještě na Mlýny a Kytlice.
Je mi děsná zima, prsty na rukou a nohou již ani necítím. Navíc šlachy v levém zápěstí se již pár km taky hlásí, že další zmáčknutí spojky může být to poslední, uff. Tohle jsem ještě nezažil. Janča už ani nemluví.. začíná padat tma.
S důvěrou,... kecám! Rezignovaně pokračuji dle rad navigace do jakéhosi Falknova a přejíždíme z okresu Děčín do okresu Česká Lípa, resp. z kraje ústeckého do Libereckého. To se mi nelíbí.. tudy že je to domů nejlepší? Když vyjíždíme na silnici č. 9 před obcí Svor, vím kde jsme a upalujeme domů co to dá... po tmě. Och, kousek odtud jsme se s klukama v létě potili s krosnami na zádech...
V garáži jsme kolem 20h... Uff.. byl to mazec, větší, než jsem čekal... 8 hodin v sedle, prakticky v kuse, po okreskách. Slušná nálož... Snad poprvé uklízím motorku do garáže upřímně rád a jsem natolik unavený, že ani počet km jsem si nepoznamenal :( Každopádně to bylo něco málo přes 200...
Takže,... ačkoli plán byl dokonalejší než realita samotná, závěrečnou projížďku letošní sezóny jsem si užil opravdu maximálně! Vlastně jako všechny letos - že by známý poměr mezi kvantitou a kvalitou?
Ukončuji tak první (v celkovém pořadí třetí) bezpádovou sezónu s rozhodnutím, že první výjižďka 2011 bude jak jinak než průjezdem zbylých obcí našeho okresu...
Dobrou noc, moje malá Modrá ;)