Vzpomínky na dovolenou II - Škrdlovice a okolí

Po mém příjezdu do Škrdlovic jsem byl některými mile uvítán s tím, že jsem přijel brzy, jinými poněkud nepřívětivě, ale takový už lidé jsou... Janča radost měla a za tou jsem přeci jel :) Po uvítání jsem se rozvalil na pokoji č. 22 v penzionu Tisůvka, kde jsme vegetili už loni a Jany rodina ho má pronajatý pravidelně rok co rok a začal jsem se sušit :) Tělo mě kupovidu ani nebolelo, což je příjemné zjištění po více než 200 km jízdy prakticky v kuse...

Po snídani při které jsem dojedl zbytek bagety z cesty jsem dostal od Jači dárečky :), za každý den, co jsem s ní nemohl být na dovolené, jeden :) Pak už jsem byl tak akorát naladěný dospávat noc, která moc odpočinku nepřinesla, ale nakonec jsem vyrazil s ostatními do Žďáru nad Sázavou, kde jsem ještě nikdy nebyl. Asi hodinku jsme pobíhali po různých obchůdcích a Janča nakupovala roztomilé věcičky, jako třeba další nádobu na naše oblíbené utopence :). Poté jsme jeli na zmrzlinu a víte kam mě na ni odvezli? Do Kauflandu! :-D

Po návratu ze Žďáru jsem opět osedlal Modrou a vyrazili jsme s Jančou k Dářku, čímž jsem si splnil svůj sen, který jsem si vzal do hlavy loni, při pohledu na motorkáře, kteří zde taktéž zakotvili. Bohužel letos jsme zde na mašině byli jediní :(... Náladu mi to ale nezkazilo, ba naopak ještě se mi vylepšila k dokonalosti ve chvíli, kdy jsem si telefonoval s bráchou a mamčou a oni nás snímali z tepla domova přes web-kameru :)

Na oběd jsme si zašli (na "meníčko" :-D) do místní hospůdky, která se podle Škrdlovic ještě loni jmenovala Škrdlanka, ale nyní se jmenuje Hospůdka pod Čerťákem, což je nedaleká skála. Změna to byla vskutku k lepšímu, co se týká interiéru, bohužel na obsluhu je pořád jen jediný člověk, což je zejména v době obědů neúnosně málo a tak se polovina z naší "skupiny" vydala na oběd jinam. Já si počkal a zejména na ovarové polévce jsem si pochutnal :)

Odpoledne jsem se vydali na vyjížďku a následnou procházku na Devět skal, což je nejvyšší vrchol Žďárských vrchů (836 m.n.m). Jelikož ostatní zde již letos byli, zůstali u rybníčku s kachnami a my jsme tak konečně byli s Jančou hodinku sami .

V podvečer jsme se vydali do další místní hospůdky, která mě uchvátila již loni svým uspořádáním a vzhledem, do restaurace "U Hrocha" a já si tak dal konečně točené pivečko (a né jedno ) a tolikrát vzpomínaná uzená vepřová žebra... no MŇAM! Mastej sem byl opět až za ušima a nezbylo vůbec nic :) - tedy až na kosti :)

Před setměním se jdeme s Jančou projít po Škrdlovicích a zjišťujeme, že se zde za celý rok dostavěl pouze jediný dům, v druhém se vyměnila okna a jinak se nezměnilo na první pohled vůbec nic .. což je vlastně fajn . Dokonce i travina, co loni rostla z přípojky na plyn, roste nadále :-D... Janču zlobím tím, že tvrdím, že je to tu zabržděné, jelikož zde ještě kvetou lípy, dozrávají třešně, v lesích teprve nyní zmodralo borůvčí a dozrály maliny, ale ve skutečnosti jsem moc rád, že je tu vše takové, jaké je... :)

Večer odpadám únavou jako první, hned jak zalezu do postele a to ještě před desátou hodinou...

Stalo se L.P. 17. 7. 2008

Související články: Vyjíždím, Příprava na cestu a její průběh