sobota 19. 7. 2008
ráno se všichni budíme kolem půl sedmé a začínáme téměř bezeslov balit zbylé věci, které včera neodvezl Jany bratr. Nálada nic moc, snídaně velkolepá ve znamení dojídání (a přejídání).
Je půl deváté, když za sebou zavíráme dveře pokeje, s kterým se polohlasně loučíme, nasedáme s Jančou na motorku, zamáváme její rodině a vyrážíme na tuto trasu pře/... Cesta, která měla trvat dvě a půl hodiny se díky místům, která se projížděla opravdu krásně svižně a tudíž zajímavě (miluji táhlá stoupání s dlouhými, mírnými zatáčkami) se zcvrkla na neuvěřitelnou hodinu a čtvrt a to i přesto, že místy se muselo jet několik kilometrů kvůli frézování vozovky opravdu do 50ti km/h.
Plánoval jsem zastavit se v Třebíči u nemocnice, když už jsem se tam před téměř 26ti lety narodil, (a později málem i umřel) a pak si projít její historickou část, ale Třebíč mě svým okrajovývm vzezřením natolik odradila, že jsme se s Jančou shodli na tom, že nám připomíná nevábný Most :(... Tudíž jsme Třebíč pouze projeli se zastávkou, kde vznikla tato fotka. Snad příště...
Jaroměřice nad Rokytnou - zámek vypadá opravdu veliký a hezký, škoda že není více času a peněz, necháváme si zajít chuť ho navštívit a pro jistotu si ho ani nefotíme :-?
Moravské Budějovice - malé městečko na vrchním cípu jižní Moravy :). Nevím, zda je opravdu tak malebné, jak se mi zdá, protože k němu mám citový vztah a váže se k němu nejdna vzpomínka z mého dětsvtí, ale já mám "Budějky" prostě rád, i když zde vlastně prd je :)... až na ty vzpomínky...
Frčíme dál do Znojma... krásná cesta, (Moravské Budějovi/...) všem motorkářům doporučuji :) Dá se zde jet opravdu hodně rychle a předjíždění kamionů je díky kvalitě vozovky opravdovou zábavou i pro začátečníky.
Když příjíždíme do Znojma obklopeného prodejci a kupci meruněk a okurek, opět si zpívám, a to tentokrát příhodnou lidovku "Znojmo, Znojmo, vidím tě dvojmo" přičemž si pohrávám s motorkou jejím překlápěním ze strany na stranu, takže to vypadá, jako bych řídil opravdu nalitý.. (příznivci motorismu vědí, že se takto zahřívají pneumatiky), což Janča nemá vůbec ráda...
Jsme u máminé tety, mé kmotry, kde už na nás čeká nejen teta a mamča, ale i brácha a mámin přítel Karel. Sedíme na balkóně a zatímco se ládujeme meruňkama, vášnivě si vyprávíme zážitky z cesty (viz. můj a Vojtův článek). Venku se dělá po týdnu konečně opravdu hezky.. litujeme, že jsme si nechali plavky a ručníky odvézt zpět do Děčína, prostě děláme blbosti :).
Po výborném obědě se s "tetou" loučíme, jelikož my s Jančou směřujeme na nocleh k mým tetám do Dešova. Předtím ale vyrážíme ještě do Vranova nad Dyjí. Ve Vranově si v rychlosti přejdeme přehradu, uděláme párfotek a opět litujeme, že je tak málo času. Byť nemáme ty plavky a ručníky, průzračná voda pod hrází přehrady tak mocně láká ke koupání, že... že nic :( Slibujeme si s Jančou, že na příští dovolenou bysme nejeli na Dářko jako vloni a letos, ale sem... no, uvidíme...
Z přehrady, na které s námi byli i mamča s Karlem a Vojta, frčíme sami na Vranovský zámek, který je z venku tak okouzlující, že jeho interiér je svým způsobem "zklamáním" přestože je jedinečný. Celkově tak hodnotím Vranov
Zajímavým zážitkem bylo také jednání místního hlídače parkoviště vypadajícího jako "Džejár z Dalasu" po 60tce a to včetně klobouku. Na dotaz zda si u něj v boudě můžeme nechat přilby a bundy odpověděl poněkud podrážděným hlasem "A pivo mi doneseš!?!"
Donesu no, lepší, než se tahat s bundou s termov/... I tak se celý den pařím v motokalhotách a/...... Nakonec se z "J.R." po našem návratu ze zámku vyklubal poměrně solidní chlap, který si po převzetí lahváče Gambrinusu, který stál na zámku "jen 20ku" neřekl o poplatek za parkovné.
Z Vranova vyrážíme na Velký Újezd, kde mám pohřbené prarodiče.. Zapálíme jim tam svíčku, "pokecáme" a jede se za tetkama do Dešova, které na nás již čekají.
Kecáme, kecáme, nálada je super, jen mi přijde že Janča se chvílema trošku nudí.. ale nedává to najevo.
.. je to deset let, co jsem zde byl poprvé sám coby velký kluk, tenkrát jsem vyrazil s kolem vlakem z Děčína do Jihlavy a pak už po vlastní ose... Sjezdil jsem zde kde co a pak mi prázdniny skončily, odjel jsem a už jsem dědu s babičou nikdy neviděl... :´(((
Ale to sem nepatří... pojďme radši spát, klekání už dávno zvnonilo, ochladilo se a je taková tma, že si nevidíte na špičku nosu... Dobrou noc a .. budiž jim země lehká