Včera jsme zašli s mojí přítulkou Janičkou do kina na romantickou poloanimovanou a polohranou pohádku Kouzelná romance. Ačkoli děj byl od počátku předem jasný a svým vývojem nepřekvapil, zaujalo precizní propracování míst, kde se přímo prolínala grafika s filmem samotným. Se zvukem to bylo již horší, ale to asi nebude filmem, ale spíš naším děčínským kinem Sněžník, kde zhruba čtvrtinu filmu jsme poslouchali nevýrazné mono místo mnohem lepšího stereo zvuku, který je přeci jedním z důvodů, proč do kina chodit.
Samotný příběh snímku stojí na tom, že se postavičky z pohádky přenesou do našeho současného světa a to jim, jak si zcela určitě dokážete představit, přináší nejednu svízel a díky tomu není o rozesmáté diváky v určitých pasážích filmu nouze.
Jako obvykle slabým místem většiny snímků jakéhokoli žánru je ukončení příběhu, kdy jsem se tentokrát nemohl ubránit pocitu, že se režiséři snažili za každou cenu natáhnout příběh o pět minut... prostě zlou královnu bych opravdu v pomstychtivého draka již neproměňoval, ale nechal bych ji na osudném plesu vybouchnout vzteky a bylo by...
Hodnotím 2-3, do čehož se bohužel promítá i ten monofóní zvuk, objektivně bych dal nejspíš 2- , Janča byla velice spokojená.