- já třeba ze všeho nejčastěji ztrácím právě ty klíče od auta. Většinou je sice najdu, ale rozhodně je nejčastěji hledám. Ani osvědčený systém tak typický pro moje hvězdné znamení "věci mají svá místa", mi při mém leckdy zbrklém jednání a tisíci myšlenkách v hlavě najednou, nepomáha s tím, tento neduh odstranit.
- další co ztrácím snad ještě častěji, ale není to věc, je sebevědomí (chcete-li sebedůvěra) a s tím související "nervy"... s tím už asi tuplem nic neudělám, to je zřejmě dědičné. Když se podívám na maminku, sestru a sebe... snad jen ten brácha se trochu víc potatil. Táta je v tomhle frajer a když něco opravdu chce, nebývá to problém.
- často také ztrácím baterie. Nejen ty životní, které souvisejí s předchozím bodem, ale ty do foťáku. Máme jich totiž několik sad a jednu horší než druhou. Ani téměř kouzelná na/... nám tuto situaci nevyřešila a tak s sebou neustále taháme spolu s foťákem několik sad baterii, které jsou různě po kapsách a taškách poschovávané a když jsou třeba, tak kde nic, tu nic. Nicméně obvykle se opět najdou (což možná není vůbec dobře :-D, neb jsem šetřílek a ne a ne je vyhodit a zkouším to s nimi po milionpátý), ale onen leckdy jedinečný okamžik, který jsme chtěli zachytit, případně jeho kouzlo, je již pryč...
- mobil. Dobrovolná štěnice dnenší doby. Tak ten odkládám na místa, kde bych ho běžně neodložil poměrně často. Má jednu úžasnou výhodu, dá se na něj z jiného mobilu zavolat a tak se hledá relativně snadno ;). Tedy v případech, kdy alespoň tušíte, kde by mohl být.
- papírové kapesníčky. Ty látkové nepoužívám co mám "svoji" domácnost. Nahradily je praktičtější a hygieničtější kapesníky jednorázové, papírové. Nicméně překvapivě často mi kdesi vypadávají z kapes, ostatně jako další bod
- žvýkačky. Modré Orbitky, ty mám jediné rád ;)
- správný směr. Bohužel jsem se nenarodil s vytříbeným orientačním smyslem a dokážu sám sebe ztratit i na náměstí maloměsta
- víru v lepší zítřky. Tak tu jsem ztratil už před lety a rok co rok se při silvestrovské nebo Novoroční retrospektivě utvrzuji v tom, že dobře už bylo a teď nezbývá než doufat, že nebude hůř.
A teď k těm nálezům:
- ze všeho nejčastěji nacházím: klíče od auta, tužkové baterie do foťáku a svůj mobil - naštěstí ;)
Pokud bych měl psát o věcech nalezených náhodně, tak v předchozím zamě/... jsem čas od času nacházel menší a občas i větší částky peněz. Rozhodně příjemná věc, ačkoli paradoxně čím větší částka, tím divnější pocit. Jednou to bylo i 50E.. ani nevím, kam přišly... asi jsme s nimi vyrazili do Tropico Island.
- hromadu nádobí doma u dřezu čekající na dobu, kdy už to nebude únosné :-D
- správný směr. Ať žijou navigace! Mimochodem před týdnem jsem si koupil novou (odkaz) a mám z ní rozporuplné pocity. Shrnul jsem to v mejlu adresovaném prodejci, kde jsem položil i jeden poměrně důležitý dotaz. Odpověď doteď nedorazila a mám pocit, že ani nedorazí. Asi pán prodejce snáší kritiku jím prodávaných produktů ještě více špatně než já kritiku svých pracovních výkonů.
"Věc" naprosto zásadní a nepostradatelnou ; v posledních týdnech a měsících opakovaně vyžadovanou a naštěstí v maximální možné míře poskytovanou: porozumění a hřejivou náruču mé milované Jan/...
... a jak jste na tom se svými ztrátami a nálezy vy, přátelé?