Článek Korytáři, vyližte si prdel!
Komentáře k článku: Korytáři, vyližte si prdel!
marinka: Chtala jsem to vzít svědomitě, však jsem o tom psala, ale asi to fakt bude nejlepší takhle.
Jinak co dodat? Snad jen
http://www.youtube.com/watch?v=IkcpwrK2Z28&feature=related
márinka: No, moc asi ne. Ale zas na druhou stranu jako předvolební kampaň mi přijde dobrý. Aspoň lidi věděj proč jít k volbám (ne)volit.
valach-ostrawski: Člen volební komise jest zahlcen vlastní důležitostí a nepřizná, že něco neví. Ověř si to ve volebním zákoně.
V každém případě za stávajícího stavu je politické garnituře JEDNO KOLIK BUDE PLATNÝCH HLASŮ. Kdyby byl jen jediný, volby jsou platné a partaj je zvolená - nakrade si už sama.
Tenhle hoax je strašlivě zavádějící a vlastně se velmi dobře hodí našim politikům do krámu.
Můj recept? NEVOLIT PARLAMENTNÍ STRANY. A u těch ostatních DOBŘE zvážit, jestli neobsahují recyklované politiky a podobné hajzly. Díval bych se po místních seskupeních - čím pestřejší bude krajské zastupitelstvo, tím větší sranda.
davidhavel: A úúúúúúž má zase pravdu 
http://www.hoax.cz/hoax/volby-2010---neplatne-hlasy/
http://www.hoax.cz/hoax/volby-2010---n eplatne-hlasy/diskuse/
http://www.blisty.cz/ art/65291.html
valach-ostrawski: Jsem tím docela dost protivnej, viď?
Osud...
Mimochodem docela mě provokuje Tvoje chytrá věta - zase bych si s Tebou dovolil polemizovat. Život je skutečně otázkou priorit - možnosti si, nebo možnostem se přizpůsobíš. Prioritami si určuješ, čeho chceš dosáhnout dříve a čeho později - určuješ tedy cíle a až poté rozebíráš možnosti - tedy jak těch cílů dosáhnout.
Ale nechám toho, už tak mě nikdo nemá ráááád.. Nikdo si se mnou nechce hráááát... 
davidhavel: Chápu Tvůj pohled na věc, je to logická úvaha. Přesto, né vše se v životě řídí logikou a jdou na život aplikovat obecné vzorce. Jsem přesvědčen o tom, že nemáme v životě každý stejné možnosti. Vzhled a inteligence je nám dána jaksi "předem", sociální prostředí a finanční zázemí si také těžko zvolíme. Proto jsem doplnil k druhé větě zdobící můj blog snad od jeho založení, větu první. Až poté, co zjistíme jaké máme možnosti, můžeme volit priority. Samozřejmě jsou výjimky, které se vyhrabou "z bahna" na TOP pozice, ale to jsou přesně ty, kvůli kterým nejde aplikovat na život jakkoli všeobecný vzorec. Tolik můj pohled na věc který nezměním. 
PS: Tvá pravda mě přivádí vždy v prvé fázi k mírnému nakrknutí, poté k zamyšlení a občas i ke korekci úvah. Když s Tebou souhlasím, rád Ti dám za pravdu a svůj názor upravím, pokud ne (jako teď), jsem rád za názor a vážím si ho. Tak jako tak, ač jsi mi často "rivalem", rád Tě mám 
valach-ostrawski: Pokud si nastavuješ priority podle svých (domnělých) možností, pak si sám sobě stavíš nepřekonatelné bariéry. Jinak řečeno pokud jdeš do něčeho (činnost, práce, vztah) už předem s tím, že "na to prostě nemáš", tak celkem logicky nemůžeš vyhrát. Tvoje ego se tomu předpokladu přizpůsobí, Ty nevyhraješ a jen si upevníš špatné nastavení, přidáš pár cihel k bariéře, aby byla pevnější a Tvé přesvědčení o tom, že "nemáš ty možnosti" si tím potvrdíš. Pokud možnosti/předpoklady nemáš, vytvoř si je, kdo chce, hledá způsoby, ale to "chce" musí být myšleno vážně - ale to je na dlouhé povídání o cílech, motivaci, prioritách a podobně.. 
Život JE otázkou priorit. Nejdřív CO a potom JAK. Obráceně to nefunguje..
davidhavel: Jenže podle Tvého by mohl být Mistrem Formule 1 jednoruký, dvoumetrový, invalidní člověk s epilepsií... Tak to prostě není, ale o tom Tě nepřesvědčím. Jak jsem psal, chápu Tvůj pohled, osobně jsme ho takový kdysi také míval, ale život mě poučil. Jsou věci, co nezměníš nebo tomu musíš obětovat tolik, že zjistíš, že to vlastně ani nechceš. Kus pravdy máš, to Ti neberu, ale... My dva se prostě neshodneme 
valach-ostrawski:
Dáváš sice absurdní příklad, ale když se to vezme kolem a kolem, ta možnost tady nepochybně je - bude-li mít příslušným způsobem upravené auto, dovolí-li to pravidla a tak podobně. Je-li CÍLEM takového člověka stát se mistrem F1, pak CESTA (neboli možnosti) se najdou. Záleží to jen na něm, jak moc toho cíle chce dosáhnout.
Odkdy jsi tak brutálně skřípnutý životem, že Beznaděj je Tvé druhé jméno? Život Tě poučil? V +/- pětadvaceti??? IMHO někde děláš chybu a svádíš to na Osud..
V každém případě Tě nebudu ani přesvědčovat, ani koučovat. Drž se.
davidhavel: Valášku, lichotíš mi odhadem věku, ale 25 mi už více jak 5 let není... ale to je vcelku jedno, prý jsem na vrcholu sil 
, každopádně si myslím, že ve 30ti již mám dostatek životních zkušeností, abych si o životě právem mohl myslet svoje. Můj příklad byl přitažený za vlasy záměrně, ale o nic víc, než fakt, že NE KAŽDÝ MŮŽE VŠE... píšeš "bude-li", bude-li je obdobné slovu "kdyby" a kdyby byly někde ryby, nebyly by třeba rybníky. Již v zárodku máme dáni každý jinou startovní čáru a tento - pro někoho - handicap dokáže málo kdo srovnat nebo přímo přeskočit ty, kteří na tom byli od začátku lépe. Nelituji se, konstatuji. Jsem rád, že jsem tam kde jsem, že mám to co mám. Samozřejmě bych chtěl dál a víc a samozřejmě pro to dělám to, co je v mých MOŽNOSTECH a silách, ale ten skluz, který jsem nabral hned po škole, ten již nikdy nesrovnám. Tady tedy odpověď na Tvoji otázku. Během života nejsem skřípnutý, ani necítím beznaděj, ale jsem obouchaný od doby, kdy si hledám vlastní cestu - realizaci a to natolik, že z toho vychází logicky tento můj životní postoj, názor. K jeho korekci již zřejmě nedojde. Hezký den! Alespoň u nás v DC vyšlo z poza mraků 
valach-ostrawski: Jednou jsi dole, jednou nahoře. Selháním je zůstat ležet a fňukat. Co mám říkat já? Můj život začíná teprve TEĎ! Bude mi už skoro padesát.
Všechno je to v hlavě - zeptej se třeba Lentilky, podle mě je to klasický příklad toho o čem mluvím..
Drž se! A ať se daří. 
(Ale jak tak čtu Tvůj poslední komentář - Ty se mnou souhlasíš, aniž to tušíš. Ano, děláš podle MOŽNOSTÍ, ale CÍL sis zvolil předtím - tedy priority máš už určeny. Už Ti dám pokoj, neboj.)
