Večerní čtení

Mít děti je krásné z mnoha důvodů. Jedním z nich je třeba to, že člověk má možnost vrátit se do svého dětství...

Nečetlo se mi to snadno. Z dětství jsem si pamatoval jakéhosi Pepíčka Slámů, jeho kolo, na kterém nejezdil a černý kastrůlek se Škubánky. Nyní jsem doufal, že ty děti přeci nebou létat?? A ony létaly... No, alespoň že Honzíka zaujalo rozčilování se hlídače letiště - dědy Kozelky BasamaHeligon! resp. "KakamaGigigon!"  :-D

Honzíkova cesta

Být rodičem je zajímavé zase např. ve chvíli, kdy mi dvouletý synek ledbaterkou signalizuje "kenená tát!" čti: červená, stát! a měsíční dcera nepřestává křičet, dokud nepokračuji v nekonečném procházení bytu :D

... tak se bavte, a dobrou, klidnou noc ;)