Včera jsem ztratil klíče od auta. Jednou jsem mohl být zase z práce doma relativně brzy a ejhle, klíče nikde... ve vestě nejsou, v batohu nejsou ba ani v kalhotech. I kancelář jsem letmo prohledal, mrknul do služební dodávky, proběhl skladem a nic... klíče prostě nejsou. Naštěstí mám doma náhradní (neztratil jsem je totiž poprvé) a přes Ústí jezdí domů i moji švagři, takže jsem se svezl s nimi.. Zatímco jsem vymrzal při čekání "na spoj" a děsně mi třeštila hlava od počínající migrény, přemýšlel jsem o tom, že člověk pořád něco ztrácí...

 Je to již skoro rok, co jsem zde psal, jak jsem pochodil u svého zubaře (odkaz). Tato zkušenost mě natolik vystresovala, že jsem na objednané vrtání nedorazil, respektive jsem si zbaběle poslal Janču pro svoji kartu. Ta si vzala pro jistotu i tu svoji, aniž by u onoho zubaře kdy byla (přebral ordinaci po paní doktorce, ke které jsme chodili spolu). Zaplatili jsme stokorunu za výpisy z karet a bez díků odešli...

11. října 2011 jsem našel na stránkách indeed.com nabídku na práci skladníka-řidiče v UL ; zasílám svůj životopis