Padám na hubu...
Měl jsem dnes v plánu dopsat článek o minulém týdnu - respektive o návštěvě Mimoňských válek, které se nekonaly, ale včera jsem přejel dvakrát celou republiku - poprvé vlakem z Děčína do Ostravy a pak autem... skoro to samé, ale s blouděním a poruchou na "novém" voze...
Následoval vztek, nadávky, pláč, bolavá noha, uvolnění, úmorná jízda, o půlnoci jsme s Jančou konečně doma a padáme, zcela hladoví a dehydrovaní, únavou... dneska jsme vstávali ve čtyři... jsme oba v práci, Janča do půl druhý, já až do 22ti hodin... jsem rád, že jsem rád a na tu bolavou nohu se ani postavit nemůžu, natož chodit.. spali jsme 3,5 hodiny... hnus... tohle než zpracuju v hlavě, natož do článku...
Přeji všem pěkný a hlavně klidný víkend... já fakt padám na hubu... a to mě čeká ještě více než 11,5 hodiny než se dostanu do postele... uff
Související články
Prvomájový polibek
Po absolovování prvomájové "poutě" nás s Jančou pozval brácha na narozeninový dort k němu domů, pokecali jsme si, prohlédli nejnovější fotky, někteří z nás si zablbli s hadicí na nafukování gymnastického balónu, který brácha dostal jako jeden z dárků k narozeninám, čímž jsme jiné účastníky návštěvy mírně iritoval(i) :-D a pak jsme si s Jančou vyjeli za rozkvetlými stromy...Vyrážíme na motorce na kopec nad jedním z děčínských sídlišť, kde je třešňový sad, jehož plody zmizí zpravidla dříve, než si uvědomím, že jsou již zralé... Ale na třešně je ještě přeci jen času dost... přestože letos opět již téměř odkvetly... jsme sice v sadu, ale i tak dá přeci jen trošku práce najít větvičku, která by byla alespoň trošku slušně obalena květy... povedlo se...