Prší. Venku se nedá nic dělat. Kapky deště velikosti pětikoruny dopadají na rozpálený plac jemných i hrubších kamenů, který kdysi býval zahradou, než ho slepice proměnily v pláň, dvůr. Tvoří se první kaluže, ze střech se voda valí do okapů, kde pod rýnou leží kutchan, do kterého se sbírá voda pro kachny. Objem dávno nestačí, přetéká a voda se valí do kanálu pod ním. Beru si plášťěnku, děsně těžké dědovy galoše a co mi nohy sotva desetiletého klučiny stačí, rozbíhám se ke stodole, která dělí dvůr od zahrady.