Ženské to s hygienou přehánějí... zatímco holohlavý Karel to má se svou žiletkou upravenou hlavou vyřešeno dlouhodbě, mně a Vojtovi stačí troška šamponu v rybniční vodě, ale naše maminka stejně jako moje Janča podstoupí i namáčení hlavy ledovou, studniční vodou, stejně jako její následné splachování... No, pro krásu se hold trpělo odjakživa :)
Karlovi nebylo celou noc nějak dobře, ráno má mírný odstín zelené barvy, ale přesto s námi ostatními po snídani, kterou on odbývá kafem, vyráží na výlet pracovně nazvaný "po stopách vína" do Znojma.
První na trase jsou Přímětice se svým "křížovým sklepem" - jedním z největších na světě - další takový existuje prý až v Kapském městě. My jsme však v dopoledních hodninách s prohlídkou sklepa odmítnuti, jelikož ve sklepě se prý pracuje a máme přijít až odpoledne.
Vyrážíme tedy do města Znojma samotného a zatímco já s Jančou, která zde narozdíl od nás ostatních ještě nebyla, putujeme za památkami, naši spoludovlenkáři směřují v prvé řadě do pizzerie.
Jelikož vsutupenku na prohlídku rotundy si můžeme zakoupit až na jednu hodinu odpoledne, ani tentokrát si ji neprohlédnu- eme. Vracíme se zpět do centra města k Radniční věži, na kterou se zrovna dnes nedá vystoupat kvůli údržbě. Janče se ulevuje :)... Procházíme přes trh, kde v plné parádě probíhá akce "slavnosti okurek", až dobloudíme ke vstupu do Znojemského podzemí.

Unikátní systém chodeb vybudovaný mnoha generacemi sloužil původně jako sklepy jednotlivých kupeckých domů. Teprve později byl přebudován na úkryt obyvatelstva zejména před dobyvačnými Švédy a stejně tak chodby posloužily jako pasti a mučírny pro cizí vojáky. Chodeb je zde údajně téměř 30 km, místy až v 5 patrech, z nichž spodní dvě jsou zatopena ledovou vodou a i proto je zde několik studen. Ve své době šlo do labyrintu sestoupit z každého domu ve městě. Úkryt byl vybudován tak pečlivě, že kouřovody byly svedeny přímo do komínů domů a ve chvíli, kdy Švédové na město zaútočili, velice rychle odtáhli, jelikož se domnívali, že Znojmo je městem duchů. Nikde nikdo, kamna v domech studená, topeniště prázdná a přesto se z komínů kouří... Podzemí určitě stojí za návštěvu, dokonce vám i na chvilku zhasnou, abyste na vlastní kůži pocítili, jak "hezky" se tu muselo žít.
Víc toho ze Znojma nestihneme, vracíme se k autu a je vidět, že Karlovi ani pizza dobře neudělala. Po návratu na chalupu si s Jančou připravíme oběd a po něm rozděláme melouna - jeden ze symbolů léta :).

Muzeum je součástí restaurace a tak můžete posedět mezi množstvím Jaw všech kubatůr od nejstarších ročníků, rarit a provedení až po relativně mladou, mnou kdysi tak vytouženou 640tku. Zavzpomínáte si na své moto začátkyu Pařezů, Pionýrů, Mustangů, Švábů, pokocháte se Indianem, ČZetami, Pragovkou, naleštěnými Jawkami se sajdou, omrknete motorky před rekonstrukcí a množství náhradních dílů a až vás jednostopá vozítka nasytí, můžete pokračovat k vozům hodně starým, jako je Aero-vka, Škoda Popular a Octavia až k nejnovějším veteránům jako je Škoda 110R a Moskwich. Prohlídka končí u dvou Mercedesů, které na silnicích už také nepotkáte. Nemohu si odpustit i jízlivou poznámku, že i ženy si zde přijdou na své, jelikož jako doplněk výstavy je zde nejen dvojkolo, velké saně s volantem a brzdou a houpací kohouti, ale i více než desíteka kusů starých vysavačů :-)).

Z Lesné pokračujeme do Znojma a konečně se dostáváme do vinného sklepa v Příměticích. Nicméně... prohlídka proběhla tak, že recepční hotelu, který je z nepochopitelného důvodu symbolem místní turistické známky, nás vpustila do sklepa, za ona velká vrata, avšak vchodem z hotelu, ale nedostali jsme se dál než k vratům mřížovým. Vidět toho tak opravdu moc není (ještě, že existuje virtualtravel) a komentáře, stejně jako odpovědi na jednodché otázky se také nedočkáte. Zklamání! :(
Věrni pracovnímu názvu dnenšího dne vyrážíme dál do obce Šatov, místa proslaveného produkty firmy Znovín Znojmo. Zde se dostáváme do 300 let starého klenutého sklepa, kde je několik prostor k posezení, avšak pouze pro objednané skupiny. Sklep samotný pak slouží hlavně jako prestižní úložiště lahví z místní produkce pro VIP osoby z celého světa.

Na doporučení navštěvujeme v té samé obci evropskou raritu - malovaný sklípek. Raritou tohoto vinného sklepa vyhloubeného v pískovci je výzdoba, kterou provedl v průběhu 30ti let jednoruký lidový umělec. Obrazy malované na holou skálu jsou krásně kýčovité, jedná se zejména o pohádkové motivy, známá místa z Moravy a Čech, propagaci vinařství a najdou se zde i díla poplatná své době vzniku - později ze stejného důvodu přemalovaná. Výklad průvodkyně stojí rozhodně za dobrý poslech, dokonce na vás dýchne na dvou místech v totmo sklepě i tajemno... Jako byla "prohlídka" sklepu v Příměticích zklamáním, byla prohlídka Malovaného sklepa v Šatově pastvou pro oko i ucho. Škoda jen, že jako řidič jsem nemohl koštnout :).
Z Šatova se vracíme do Šafova a chystáme večerní "párty", kdy se na stůl nanosí vše, co by hrdlo mohlo ráčit a do noci pak hrajeme všichni společně, jak je již dobrý zvykem, karty.
PS: stejně jako včera najeto "0" motokilometrů :-?
2x PS: opět doporučuji čtenářově ctěné bulbě důkladné prohlédnutí odkazů, zejména těch na VirtualTrevel