Jak jsem přestal chodit darovat krevní plazmu

Je to hezký pocit, dělat něco s vizí toho, že tím jinému pomáháte. Ještě hezčí to je, když jste za to finančně odměněni a máte možnost solidně sledovat svůj zdravotní stav díky laboratorním testům vaší krve. Hodinku, dvě si zarelaxovat, byť s jehlou v ruce, uprostřed pracovního týdne, pokecat s přáteli, dát si "zdarma" dobrou kávu a frčet domů se 400,- v kapse... proč ne?

Protože mi to trhá žíli! Né, až tak tragické jak to zní, to nebylo. Faktem ale zůstává, že čím více odběrů jsem za sebou měl (chodit se dá každý 7mý den, já chodil jednou za 3 týdny), celkem (pouhých) 8, tím mé tělo (žíly) více stávkovalo. Žíly, které nebyly hlavní odmítaly nechávat odtéct více než 0,25l krve (čerpá se toliko ve 3-5 cyklech), a ty hlavní žily pro změnu odmítaly krev, ochuzenou o krevní plazmu a obohacenou o "fízák" přijímat zpět.

Přestože jsem si nechal nastavit pomalejší režim pro odběr i návrat, problémy přetrvávaly a odběry se tak stávaly čím dál více nepříjemnými. Vyvrcholilo to tento týden, kdy mi praskla žíla v pravé ruce ve chvíli 3. návratu (né, moc to nebolí, jen se udělá boule vedle žíly a následně solidní modřina) a při přepíchnutí jehly do druhé ruky, kdy byl návrat dokončen a 4. odběrový cyklus probíhal v pořádku, byl návrat tak protivně nesnesytelný, že jsem požádal o ukončení cyklu. Nevrátilo se mi tak do těla 0,25 l krve spolu s větším množsvím fízáku a mé rozhodnutí tak přineslo onen následek, že jsem na měsíc (kvůli odběru krve) vyřazen z registru dárců krevní plazmy. Nu což, nevadí...

Zkusil jsem si to, pár korun jsem si přivydělal, zažil jsem něco, o čem bych se jinak asi ani nedoslechl. Nyní zobu prášky na žilní výživu a s dárcovstvím končím. Jak už jsem psal, a né každý mi to věřil, (ne)dělal jsem to "jen" kvůli penězům a se svým zdravím si zahrávat dále nechci. Na to se mám moc rád. Žily mám jen jedny a budu je potřebovat celý život a kdo ví, jestli nebude nutné!, aby byly pravidelně napichovány...