Moravská moto-mikro dovolená - doplnění

29. prosinec 2010 | 14.26 |

 Letošní Vánoce mi protekly díky práci mezi prsty. Vlastně úplně stejně tak jako to letošní léto a to i babí... Přesto se mi povedlo zrealizovat jeden výlet, na který jsem se celý rok těšil a ulovit tak letošní putovní známku plus si perfektně zajezdit.

Den první, který měl být jediný...

Psalo se 16. září 2010 a co naplat, že je prostředek týdne.. vyrážíme s Jančou na moto-mikro dovolenou. Plánujeme vyrazit před pátou ranní, ale vzhledem k tomu, že jsme šli spát až po půlnoci, tak se nám z postele opravdu nechce. Ačkoli vím, že si tím zadělávám na pořádný chaos v itineráři, posouvám budíček o více než hodinu a odjezd tak ve výsledku o dvě. 

S ustupující nocí v zádech sedláme naši Modrou a vyrážíme směr Doksy - Mladá Boleslav - Hradec Králové - Pardubice - Vír - Veverská Bitýška - Brno - Židlochovice a zpět po staré známé 38 z Jihlavy domů do Děčína. 

Čím více ustupuje noc, tím více je mi jasné, že s počasím to slavné nebude, a že ačkoli předpověď byla slibná, přijde další z řady dní, kdy více či méně prší.  Nemýlím se, už za Benešovem nad Ploučnicí začíná kapat... Nahazuji výraz otrlého motorkáře a předstírám, že se nic neděje... do České Lípy... zde začíná solidně cedit. Nechce se mi zastavovat a zkouším dešti ujet.. marně. Zkouším myslet pozitivně, neříkám si ať neprší, ale že už ve Splavech bude určitě vycházet sluníčko. Nefunguje to! Sakra...

Stavíme v Doksech na pumpě. Moje obvyklé a oblíbené místo, častá první zastávka... dnes asi poslední, je po dovolené. Jak říkal pan Somr, chčije a chčije... kalhoty mám durch, Jana je v suchu, přesto ale zmrzlá a hlavně brutálně otrávená.

101_9593 Tak letos podruhé - j

Čas porady... v tomto počasí stejně itinerář nestíháme.. i pokud vynecháme Brno, resp. Židlochovice tak budeme mít co dělat, vrátit se domů za světla.. Janě je fakt zima, vlastně jako skoro vždy.

 Jsem rozhodnutý otočit a jet domů. Zklamaný, ale bez keců... chápu, že nejedu sám, jako když jsem si střihl Moravu na otočku v dešti. Janča bere motorku spíše jako "nutné zlo", které akceptuje jen proto, že ví, že mě do auta na nějaký delší výlet jen tak nedostane. Pokud je reálné jet na moto, má volba je jasná... O to více jsem překvapen, když prohlasí, že pokračujeme... 

S pořádnou držkovou, ale přesto se souká do pracovního oděvu do deště ála náš moto nepromok. Vypadá v tom jako obrovské žluté Bibendum (sebe radši ani nehodnotím, neb už jsem si zvykl), ale jedeme dál, směr Hradec Králové...

Průměrná cestovní rychlost jen stěží atakuje 60 km/h, alespoň že většina aut na nás bere ohledy a objíždí nás obloukem, asi nás litují. Bytostně cítím jak Janča cvaká zubama. Já sám již nesedím v kožených kalhotách, ale v lavoru plném vody. Zima mi je pouze na prsty... jak rukou, tak nohou... do bot mi sice neteče, ale rukavice to již mají definitivně za sebou.. na každé křižovatce si ruce lepím na motor...

Hradec Králové... veliké město, široké silnice, silný a až moc rychlý provoz.. necítím se tu dobře. Rychle pryč... přejíždíme kruhový objezd, který je ještě navíc rozdělený alespoň zdánlivě uvnitř další křižovatkou a mizíme za město. Je deset hodin, čas konečně zastavit. Musíme dotankovat, vylít si vodu ze všech možných vaků včetně těch vlastních a koupit si něco na zahřátí.

101_9594 Hradec Králové - tank

Poslední půlhodinu již neprší, je frišno, jak říká Pařízek. Škoda, že nemohl jet s námi... Janča se souká z nepromoků a volí i snídani u místního stánku s rychlým občerstvením. Obsluha je sympaťák a dokonce nám přes vysílačku zjišťuje, kde stojí jaká policejní hlídka, když se před ním zmíním, že teď budu muset trochu víc začít tahat za plyn...

Z Hradce pokračujeme na Pardubice a kvůli zmateně značené objížďce a nové silnici, kterou naše navigace nezná, jsme zmateni natolik, že si zajíždíme nějakých 30 km oproti plánu navíc. Zcela nečekaně se nám tak ukazuje Kunětická hora, kterou známe od loňské návštěvy Perníkové chaloupky, ale opět na ní nemáme čas.

Každopádně díky lepšímu počasí cesta příjemně utíká, užívám si každý další km a před polednem jsme na Vysočině u přehrady Vír.  Kolem přehrady je příjemně cítit rybina a z lesů houby... Stavíme, obědváme - banán ;) Projedu se po hrázi dvakrát tam a zpět, nafotíme pár snímků a upalujeme dál. Zdá se, že v dešti ztracený čas  naženeme..

101_9603

Zdálo se... do obce Vír, kde si chceme koupit TZ-tku, je silnice pod hrází uzavřená... zřejmě i zde měli v létě povodně a cesta dostala zabrat více než snesla... Vracíme se nahoru na hráz a vymýšlím si objížďku cestou necestou. Navigace je ztracená, asfaltka se mění v lesní cestu a ta později na luční... Janča se bojí pádu, já se bojím, že se budeme muset vracet... Nestalo se ani jedno a dojeli jsme do Víru. V obci hledáme marně obecní úřad a když už ji napříč projíždíme potřetí, volíme osvědčenou taktiku "per-huba". Na počtvrté se trefujeme a TZ-tku úspěšně získáváme. Janča tak má zase o chlup lepší náladu.

Z Víru to valíme co se dá směr Brno, před kterým se nachází obec se zvláštním názvem - Veverská Bitýška. V této obci je starý mlýn, náš dnešní hlavní cíl. Zde je letos umístěna putovní TZ. Ještě než sem - tam - dojedeme, projíždíme jednou obcí, kde krásně, úplně hustě, nejvíc a moc voní čerstvé buchty! Ale nemáme čas...

Navigace nás dovede k jakési budově... a to že je prý mlýn?! Ano je... mazec...  jsme v šoku, asi jsme si oba představovali něco jako lopatkový větrný mlýn nebo prostě mlýn s mlýnským kolem... Janča zvoní na průvodce a já mezitím ze sebe soukám nepromok.. je čtvrt na dvě. Do tmy jsme doma, vše šlape jak má ;)

101_9621 Zde je letošní Putovk

Tedy.. Janička by mě nesměla překvapit tím, že nám zakoupila nejen TZ-tku, ale i vstupenky na prohlídku. Provádí nás poslední mlynář tohoto mlýna, pra(pra-?)vnuk prvního z mlynářů na tomto místě. Pan "otec" vypráví tak obsáhle (ale nikoli nezajímavě), že než projdeme celou budovu, pomalu nevíme co bylo na začátku. Čtyři patra a namátkové vědomostní otázky dávají člověku zabrat :-D. Jelikož jsme v časovém presu, nemohu si prohlídku náležitě užít a třeba takové "erbovní značky", o které je prohlídka rozšířena musíme doslova proletět. Tak či onak, z mlýna odjíždíme až o hodinu a půl později... o hodinu a půl, kterou už asi nenaženeme... i Janča uznává, že neplánovaná prohlídka interiéru byl pro nás z časových důvodů přehmat... Kupujeme suvenýry (kvasnicové pivo a bylinkový čaj) a mizíme směr Brno.

101_9621_1 Vstupenky

Z Brna vidíme akorát jakousi magistrálu, a přestože projedeme tři nebo čtyři územní celky, nemáme jedinou fotku. Ani z pumpy, kde jsme tankovali... No nic, stejně jsme tudy jen projížděli, tak snad příště... 

Frčíme dál směr Židlochovice.. velice příjemně působící městečko, kde utíkám od motorky takovým tempem, že Janča vycházející z Íčka nechápe co se děje, když zapadám do nedaleké pizzerie. Slečně servírce ještě jednou tímto způsobem děkuji, že mi zachránila čerstvě uschlé spodní prádlo ;) Židlochovice jsme zahrnuli do itineráře proto, že je zde nově postavená rozhledna, která vypadá tak, jak žádná jiná o které jsem kdy slyšel ;) Akátová věž - Výhon. To je samozřejmě něco pro mě, když už jsme byli stejně nedaleko ;).

Bohužel mi nebylo přáno. Poté, co jsem Janče vysvětlil, proč jsem utíkal do pizzerie, sděluje mi, že k rozhledně se nedostaneme. Né na motorce... Cesta je prý poničená, v náročném terénu, poměrně dlouhá a navíc je na ní zákaz vjezdu. Lidé tam přesto jezdí a proto tam často stává hlídka městské policie... Tolik informace z místního Íčka..

Mírně zklamaný prásknu do koní a povzbuzen jedním dědulou, který se s vnukem zastavili pokochat pohledem na klasického naháče - rozuměj motorku - mizím s Jančou za zády zpátky domů...

Kdesi míjíme pivovar Bernard, znovu projíždíme vsí (či městečkem) která-é láká na voňavé buchty, ale opět nestavíme... počítám počítám čas a kilometry a máme co dělat, abychom domů dorazili ještě dnes. Že to nebude dřív jak ve 22 h je mi jasné... No co, hlavně že počasí se drží ;).

101_9624 Z Brna se vracíme kol

Před 19h jsme ve Žďáru nad Sázavou... jsme téměř 12h v sedle, máme najeto skoro 500 km.. Měním plán v kterém měla následovat večeře v námi oblíbené restauraci "U Hrocha" ve Škrdlovicích a zastavuji před Tisůvkou, kde Janča trávila nejedny prázdniny a byli jsme zde na naší první dovolené.

101_9624_1 Neplánované finále

V domnění, že Janče udělám radost zařizuji ubytování na dnešní noc a to dokonce opět i s garážováním motorky v kočárkárně penzionu :). Pravdou je, že pokud by to nedovolili, asi by se jelo dál... Každopádně od Janči sklízím držkovou za to, že zbytečně utrácím a později "U Hrocha" dostávám místo uzených žeber a piva, na což se těším více než rok od poslední návštěvy, už úplné prd, jelikož celý areál je na dnešní večer v pronájmu pro O2... Celý areál... přitom seděli pouze uvnitř a já bych si dal žebírka stejně venku a kochal se pohledem na zapadající slunce a lahodil si nad bezva prožitým dnem, který sice začal neslavně, ale.... :)

Jsem zklamán, cítím se být podvedený... Je mi z toho smutno jak malému dítěti. A přitom kdybych byl vychcánek, měl jsem žebra grátis, jelikož v první chvíli mi obsluha odpověděla "žebra dostanete za deset minut na rautu vzadu..." :-? :-D

No nic :(... jdeme dál. Vracíme se do centra vsi a vstupujeme do kdysi vyhlášené restaurace Vysočina... Vrchní číšnik, výčepní nebo kdo to vlastně byl mi neodpoví ani na jeden ze dvou pozdravů a ve chvíli kdy si sedneme ke stolu v nekuřácké části nás pozdraví takovým stylem, jako že my jsme burani z buranova, co neumí ani pozdravit. Ironicky odpovím, načež se z jeho "úst" ozve "jíst...." Nenechám ho domluvit a po celém dni vyhladovělý mu skáču do řeči s tím, že "ano rádi". "Jíst nebudete"... Podívám se nechápavě na něj, podívám se na hodiny... není ještě ani 20h... "Ta paní, co jste potkali ve dveřích byla kuchařka" a už už nám otvírá dveře s nevyřčenými slovy "račte vypadnout, máme tu mrtvo a po sezóně tu ani o nikoho nestojíme". Místo kopance do zadnice dostáváme na rozloučenou ironický úšklebek. Jsem tak hladový a šokován, že ani nadávat nedovedu... Restaurant Bodlák je zavřený co já ho pamatuji, hotel Dářko má nezajímavou a neobvykle skromnou (nikoli  však cenově) nabídku minutek...

Vracíme se na Tisůvku na pokoj a prohledáváme batoh, v kterém nacházíme polorozmáčený rohlík a slisovaný trojúhelníček sýra. Vytáhnout znovu motorku a jet zpátky do Žďáru, kde možná také chcípnul pes se nám nechce.. hlady šilháme. Už nadávám... nadávám na to, že jak jsem to tu měl rád, tak jsem tady tentokrát naposledy. Mimo sezónu tu o lidi asi opravdu nestojí...

101_9629 No Ty už nic nedostan

Vyrážíme do začouzené "Hospůdky pod Čerťákem",  jediného místa kde to krom Hrocha žije, alespoň na to pivo... jídlo si zde dávat nechci, neb tenkrát jsem zde dostal tatarku, která byla řidší než mléko... nicméně po jednom Rebelu se osmělím a ptám se na nabídku. Jsem v šoku, když si mohu vybrat z několika minutek a tří hotovek od oběda! Nadšeně si s Jančou objednáváme každý jednu hotovku, kouř nekouř a za pár minut už dlabeme... Hlad je opravdu mistr kuchař - jen nesmí vařit :-D. My, coby strávníci jsme se nadlábli dokonale... dám si ještě jedno pivečko a jelikož jsem za celý den byl tak hladový a dehydrovaný, odcházím ruku v ruce s Jančou na pokoj mírně nejistým krokem ;)

101_9634 Nakonec končíme ve Šk


Den druhý aneb nemám rád návraty z dovolené...

Ráno vstáváme v pro Janču vražedných 7 hodin do podzimně příjemného počasí. Babí léto bylo včera, dnes je již podzim. Vyrážíme na nákup do místní samoobsluhy, která je jako obvykle perfektně zásobená. Nakupujeme opravdu královsky, vzhledem k tomu, že se vše má sníst před odjezdem, který plánujeme na dopoledne a to si chceme zajít ještě na oběd :) Kdo by ale odolal typicky voňavým rohlíkům, které jsou obzvláště vypečené (né jako ty v našich obchodních řetězcích), lahodnému jogurtu (který nemá vůbec žádné líbivé pozlátko, ale o to je lepší), váženému nugátu a dalším.. ;)

101_9636 Jogurt skoro domácí

Po královské snídani píšeme pohledy domů a vyrážíme na procházku k 1 km vzdálenému rybníku Velké Dářko, který je v sezóně místním největším lákadlem a říká se mu hrdě "Moře Vysočiny". Tuto procházku lesem k vodě máme s Jančou opravdu rádi a tak si jdeme ruku v ruce a příjemně si povídáme a ... já prohrávám v soutěži "Kdo uvidí vodu dřív" :-D - tradice Jančiny rodiny aneb jak zabavit malé děti "na tak dlouhé cestě..." ;)

101_9662 kemp prázdný

U vody si vzpomenu na písničku od Nedvědů ".. smutnej je kemp, opuštěnej...", ale fotit je opravdu co... Ten klid doslova "křičí" ( :-D) i z těch fotek...  Projdeme se na stavidlo, k lodičkám, mrkneme přes okna do zavřené restaurace, zamáváme do webkamery a vracíme se zpět na pokoj.

V půl 11 máme sbaleno, uklidíme, nabalíme sebe i motorku a vyrážíme na "meníčko" jak jinak než "pod Čerťák". Za bezkonkurenční cenu se bezva najíme, ba co dím, doslova se přežereme, jelikož síly našich žaludků jsme fakt neodhadli (asi jsme si chtěli vynahradit včerejší hladovění :-D). Bohužel po celou dobu oběda jsme svědky nepříjemné scény, kdy parta dělníků místo oběda střízliví s již několikátým pivem u sousedního stolu a hlasitě a sprostě se dohaduje s číšníkem, před kterým dodatečně smekám, ze jeho asertivní jednání. 

11:30 platíme, vyzvedneme motorku v kočárkárně, vrátíme klíče od penzionu a vyrážíme domů... 

101_9696 Njn, tak zase domů no

Nebyli bychom to snad ani my, kdyby nás nečekala opět nějaká ta objížďka a to opět nemalá... Hned kousek za Škrdlovicemi byla uzavřena silnice kvůli podemletému mostku a jelikož si vážím svého řidičáku, dodržuji dopravní značení a najíždím na objízdnou trasu.... V tu chvíli ale ještě netuším, že kvůli 5 m!, které by nebyly problém na motorce přejet si zajedu dobrých 30 a možná i více km, jelikož se vracíme až do Havlíčkova Brodu! Jaj....

Cesta z Havlíčkova Brodu až do Kolína mi není vůbec příjemná, fouká totiž silný nárazový boční vítr a s přetíženou motorkou to dělá psí kusy... Rychlost tak musím uzpůsobit více než dost pod hranici zákonných rychlostních limitů. 

Před Mladou Boleslaví najíždíme na dálnici a já zkouším důvěřovat navigaci, která prý zná lepší trasu než já za ta léta, co tu jezdím.. opět chyba, po dobrých deseti kilometrech otáčíme a vracíme se zpět a táhneme se přes celé centrum... navíc začíná pršet...

Vítr polevuje, zkouším dešti ujet, nerad bych opět promokl jako včera ráno. Tahám za plyn co to dá, až Janča hudruje. První velké kapky se rozbíjejí o naše helmy, ale nepolevuji ve svém úsilí a předjíždím jednu plechovku za druhou. Motorkářů jsme ostatně včera ani dnes nepotkali mnoho. Myslím, že do tuctu by se dali sečíst.. ale zpět na silnici...

Rychlostí maximální možnou krájím dobře známé kilometry silnice č. 38 a když na mě Janča zahaleká, že potřebuje na wc, ždímám z Erky maximum... Ještě kousek, ještě kousek... dvacet, patnáct, pět km a jsme opět v Doksech, kde jsme včera prakticky začínali a málem i končili.. Je čtvrt na tři...

101_9701 Kávička nutná

Počasí se jako zázrakem vybralo a tak si vychutnáváme zaslouženou kávičku a protahujeme ztuhlá těla.

Domů to máme už jen pouhých 50 km, necelou hodinku jízdy... Padesát kilometrů, kterými nejspíš končí tato motorkářská sezóna, která byla tak zvláštně krátká a přesto super. Užívám si ty kilometry.. jedu tak, jak mi to vyhovuje, předpisy nepředpisy... za třičtvrtě hodiny stojí Erka v garáži a já jsem šťastný, že to vše klaplo jak mělo, ačkoli to vůbec ale vůbec nebylo podle itineráře :-D

101_9704 A jsme doma 32300,3 k


Pro nerozklikávače odkazů:  do galerie tudy

101_9641 Píšeme domů

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Moravská moto-mikro dovolená - doplnění tenisak* 28. 12. 2010 - 10:03
RE(2x): Moravská moto-mikro dovolená - doplnění davidhavel 29. 12. 2010 - 12:33
RE: Moravská moto-mikro dovolená - doplnění newold®blbne.cz 29. 12. 2010 - 14:53
RE(2x): Moravská moto-mikro dovolená - doplnění davidhavel 29. 12. 2010 - 15:10
RE: Moravská moto-mikro dovolená - doplnění jandy 29. 12. 2010 - 18:07
RE(2x): Moravská moto-mikro dovolená - doplnění davidhavel 31. 12. 2010 - 13:36
RE: Moravská moto-mikro dovolená - doplnění davidhavel 11. 01. 2011 - 12:09