Střípky roku 2010 - přídavek

14. únor 2011 | 10.34 |

 Aneb flákám to, flákám... Mám na mysli samozřejmě mé psaní (o čtení vašich blogu se radši ani nezmiňuji). Důvodem je zejména to, že dělám jen noční, prakticky obden.  Po takovýchto dvanáctkách jsem pak logicky přes den na zabití a to i když mám občas volno. Spánkový deficit je značný. Nejsem schopný se soustředit , jsem permanentně unavený a i když bych rád něco dělal, tak se mi vlastně nechce. Hrozný stav... jsem sám sobě protivný. Když už se zvednu z postele (nebo z gauče od TV) a podniknu něco jiného než je cesta do zaměstnání, nezbývá poté čas ba ani chuť o tom psát. A mrzí mě to.. opravdu.

Přesto, ba právě proto vzniká tento článek, kde ve zkratce shrnuji zážitky loňského roku, které bych nerad zapomněl a ačkoli jsem si jist, že by si zasloužily plnohodnotný článek, vím, že bych ho těžko někdy sesmolil...

1) výlet na zámek Frýdlant. Letos ji podruhé... poprvé jsme tenkrát vyrazili i s bráchou, ale jelikož se město vzpamatovávalo z povodní, zámek byl uzavřen. Přesto jsme si nenechali den zkazit a vznikl z toho tento povedený výlet. Stejně tak jako tenkrát, i "dnes" pršelo.  A vůbec ne málo. Psalo se 27. září 2010 a byl pravý, nevlídný podzim. Cestou do Frýdlantu jsme se stavili ještě v povodněmi zdecimované Chrastavě, kde jsme mimo jiné zakoupili povodňovou TZ a přispěli tak na obnovu města. V rychlosti jsme si prošli místní památky s tím, že hasičské muzeum si necháme na příští průjezd a pokračovali v cestě.

Chrastava

Frýdlant - opravdový hrado-zámek nebo, chcete-li zámko-hrad.

Prostě dva v jednom ;)  Bohužel i zde se projevil nešvar ziskuchtivosti typický pro čím dál více našich památek, kdy se prohlídka skládá z více okruhů a za každý se platí samozřejmě zvlášť.. Volíme prohlídkovou trasu č. I., čímž jsme ochuzeni o údajně famózní zbrojnici. Z Frýdlantu mi v hlavě utkvěla zejména vzpomínka na uniformy sloužících, portrét koně, síň s velkými portréty majitelů a jejich příbuzných, stísněná atmosféra na chodbách zámku zejména u dámských pokojů a mnohem příjemněji působící i na zařízení zajímavější pokoje pánské, z kterých se přechází do pokojů reprezentačních. Prohlídka končí v zámecké kuchyni, která je zároveň místem údajně nejbohatší sbírky měděného nádobí u nás. 

Frýdlant celkově hodnotím za 3 - viz úvod blogu. Lepší známku nemohu udělit i proto, že slečna průvodkyně si odvykládala vždy svůj monolog bez zájmu o většinu skupiny pouze pro prvních několik návštěvníků a poté nás (ostatní) nechala bez jediného doprovodného slova projít i několik pokojů za sebou... Hold, sezóna byla asi dost náročná.

Vykukující Frýdlant

Galerie na Papričce


Kino: Kajínek - viděli jste?

U nás se promítala premiéra 10. září a pozval mě na ni brácha ;). Byl jsem upřímně zvědavý, a doteď mě mrzí, že jsem si neudělal čas na samostatnou recenzi...

Případ Kajínek svého času lomcoval snad všemi tehdejšími deníky, řešil se v každé hospodě a jelikož tu jsem v oné době ještě nenavštěvoval vím, že se řešil i "u nás doma". Názory byly a doposud jsou rozporuplné... né tak po shlédnutí snímku. Pokud by u východu z kin stáli lidé s peticí za Kajínkovo propuštění, věřím, že většina diváků by podepsala ;).  

10 - Kajínek

Příběh začíná v divokých porevolučních 90tých letech, kdy si pár lidí myslelo, že mohou vše a dle vzoru ruské mafie se budou chovat k ostatním. Nicméně první, co si z filmu vybavím (krom scény s poléváním ruky vroucí vodou) je stromeček pohupující se za zrcátkem Mercedesu, v kterém si jedou mafiáni pro smrt... Ten stromeček s lebkou je totiž chybou, kterou jako pumpař nemohu přehlédnout, jelikož v době údajného Kajínkova vraždění se tyto stromečky ještě neprodávaly ;) Malicherné, ale přece...  

Mírně zklamán jsem byl faktem, že ve filmu není zpracována Kajínkova minulost - doba před jeho zatčením - a tak příběh celý je spíše příběhem jeho advokátky, která je nepřímo s "hrdinou" spojena.

Zamrzí i rychlost, s jakou je přeskočen důvtip a pracnost vytváření útěkového scénáře i prostředků k tomu potřebných, nicméně chápu, že není zájem, aby ani ve filmovém zpracování nebyl podáván návod, jak se lze (nebo tehdy lze) z vězeňské cely dostat. Zatímco amaričané o tom točí celé filmy, my, coby prudérní češi se o tomto tématu "bavíme" pouze v náznacích.

Příběh je příjemně a celkem logicky zamotán, výkony herců perfektní, hudba solidní. Až na scénu s mučením mladé ženy se na film koukalo příjemně a opravdu se zaujetím.

Za oněch pár chyb a nedostatků hodnotím za 2 a doporučuji. Škoda, že pravdu se stejně již nikdy nedozvíme, ale řekněme, že i takto to být mohlo...


22. 10. 2010 - tuším, že přibližně měsíc před tímto datem jsem si s Hospodyňkou psal někde v komentářích na jejím blogu o bolestivých zádech, potažmo o ne-kvalitním spaní a "dnes", dnes jsem pro lepší spánek udělal to nejlepší, co jsem v dané situaci mohl. Více psát netřeba, mrkněte zde.


 S příchodem podzimu tráví lidé více a více času zavření doma... žena tak zpravidla najde muži jakousi "zábavu" ve stylu "A víš co by tady bylo ještě dobré?"... stane se tak, že kluk z paneláku musí zavzpomínat na školní předmět nazývaný "dílny" a oprášit něco málo z nářadí, které schovává ve vysloužilém mrazáku (samozřejmě k nelibosti ženy). S pilkou v ruce jsem tak nad kuchyňským dřezem ořezával odřezky vzniklé z ořezání poliček, které se nám neořezané nevešly pod střešní okna.. jak to vypadalo a co z toho vzniklo, si můžete prohlédnout zde, aneb "jak jsem si hrál na truhláře". PS: nejednou jsem si říkal notoricky známou větu "člověče, vždyť vy jste ho přeříz!


Pozn. autora: článek bude později pokračovat...


Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Střípky roku 2010 - přídavek milan* 11. 01. 2011 - 00:57
RE(2x): Střípky roku 2010 - přídavek davidhavel 11. 01. 2011 - 11:33
RE: Střípky roku 2010 - přídavek milan* 12. 01. 2011 - 01:08
RE: Střípky roku 2010 - přídavek ava 19. 01. 2011 - 22:22