V půli září Janča naplánovala výlet na zámek Stránov. Jde o památku, o které jsem doposud nikdy neslyšel a přitom od nás není až tak daleko - u Mladé Boleslavi.

Cestu do Boleslavi znám z paměti, neb tudy jezdíme co pamatuji "domů" na Moravu a tak se celkem nudím. Tedy do doby, než odbočíme z hlavní silnice na jakési "Jizerní Vtelno" - (to je název co?!) a uvidím most! Tedy viadukt, ale né kdo ví jaký! Mosty a viadukty mě vždy uchvacovaly a tento je opravdu impozantní.

 Tak nějak nám to s Jančou každoročně vychází, že minimálně jednou jedeme na výlet do Prahy. Ani letos tomu nebylo jinak, neb Janča si pro mě vymyslela jakési překvapení v Praze, které mi věnovala za podporu při studiích na VŠ. Musím uznat, že nervózní jsem byl od chvíle, kdy mi toto sdělila, jak prvnička. Nemám rád překvapení, byť ve výsledku mohou být příjemná, ale představa jakýchsi adrenalinových zážitků nebo čehokoli jiného, na co se člověk těžko může připravit předem a připadá si pak jak ryba na suchu či slon v porcelánu, mě naprosto děsí. Děsí mě do té míry, že v Praze se mi z vlaku vůbec, ale vůbec nechtělo vystupovat a byl jsem ochotný stanici přejet :-D

  Náročný měsíc... ani né tak fyzicky (ačkoli nutnost být např. 25h na nohou...), ale hlavně organizačně... času málo, povinností hodně a plánů ještě více. K tomu Janča pracující na plný úvazek a nevyzpytatelné "dubnové" počasí. Cokoli zorganizovat, byť sebemenší akci, není zrovna jednoduché, ale přesto, co se "rozjelo", se vydařilo... i když to místy dost skřípalo