Mamča si kdysi koupila přenosné DVD. Nechápal jsem, k čemu?! Film si přeci člověk nejlépe vychutná na velké obrazovce, pořádně rozvalaný na guači, když už nemá to štěstí, že je vlastíkem domácího kina (jednou bych jím chtěl být)... Mamince jsem radost svojí myšlenkou snad moc nezkazil, byla totiž tak nadšená! Já doufal, že si pořídí spíš nějaký starší notebook, ten je přeci tak multifunkční, no ale co.. proti vkusu,.... hlavně, když měla radost.
Po mamčině smrti jsem si koupil (předražený) tablet. Vize byla taková, že ho budu mít doma prakticky permanentně zapojený a promítat si na něm vzpomínkové fotky ; navíc! na cestě vlakem do práce a z práce mohu brouzdat po netu, přes wi-fi. Realita?
Fotky jsem si promítal prakticky jen o Vánocích, wi-fi ve vlaku má pro můj tablet slabý signál a těch pár her, které jsem si do tabletu stáhnul (ne, rozhodně si tablet nekupuji na to, abych na něm hrál hry! :D), mne omrzelo za pár večerů..
Resume?
Už týden se o mne pokouší zánět průdkušek střídavě s angínou. Moc toho nenaspím, sjíždím jeden film za druhým... NA MÁMINĚ PŘENOSNÉM DVD Z KTERÉHO JSEM NADŠENÝ! :) ... a tablet? Kdyby si na něm Janča nečetla občas nějaký časopis, co si kupuje v *.pdf, tak upadl téměř v zapomnění.
Jo, a proč si nepouštím filmy na té velké televizi? Nechci budit rodinu a navíc na přenosném DVD je to takové komornější, příjemnější ;)