Zdají se prý nám všem. Každou noc. Obvykle více než jeden. Je těžké určit, kde jeden končí a druhý začíná. Obvykle trvají pár vteřin, ačkoli převyprávět je není jednoduché a zabere to i několik minut. Splývají a jeden překrývá druhý. Mozek si takto údajně urovnává myšlenky, v počítačové terminologii "defragmentuje". Zatímco naše tělo nechává odpočívat, hraje s námi své hry.

Sen si ale málokdy pamatujeme déle, než pár vteřin po probuzení. Jsou lidé co si myslí, že jde o odrazy minulých životů. Mnozí si myslí, že se takto pospojují naše touhy a představy o kterých sníme vědomě. Jak to ale přesně je neví nikdo a těžko se to někdy dozvíme.

 6. března to bylo přesně čtvrt roku co jsem skončil v doposud posledním zaměstnání, pokud nepočítám 14 denní brigádu u bezpečnostní služby, která mi před odečtením nákladů na dopravu vynesla celých 32Kč na hodinu.