2. června 2014

19. července 2015

aneb nějak takhle:

Tak jsem ji dnes zkrotil... poprvé a doufám, že né naposled. Provětral jsem svůj velký řidičák, na kterém už barva notně (a doposud zcela zbytečně) zaschla. Osmělil jsem se a využil příležitosti k získání zkušenosti. Krocení se podobalo boji s litou šelmou (alespoň dle řvu z převodovky, který nebyl nepodobný řvu tygrů z cirkusových klecí), ale zejména díky mému "instruktorovi", jsem se vracel domů natěšený na příště. Vlastně můj pocit z dneška byl zcela opačný než po prvém návratu z "C" autoškoly, kdy jsem byl pevně rozhodnutý za volant náklaďáku již nesednout...

 Ráno vezu Janču na sedmou do práce, na osmou máme být "ve škole". Stihnu si tak dát na pumpě ještě kávu a pokecat se známou... Vystresovaný jsem jak dítě ze školky a v hlavě mi hučí sto padesát a jedna možných testových otázek...